Objevil ses znenadání,
v davu plném lidí.
Dotkl jsi se svojí dlaní,
tohle srdce vidí.

Provinile mi Tvůj pohled,
říkal ať jsem milá.
Chyběl jsi mi příliš dlouho,
než abych teď snila.

Tvoje oči, až moc dětské,
smály se tak směle.
Já však trpím, dokolečka,
zlato, to je celé.

Opakuješ strašné věci,
nechci to teď vnímat.
Ubližuješ dívce přeci,
přestaň štěstí ždímat.

..........................

Přec, jak moc jsi dokonalý,
Tvoje vlasy, krásně plavý...
Jak mi chybí ten Tvůj smích,
zabít lásku byl by hřích.