Úhel pohledu
25.Duben 2008Úhel pohledu
Jen zvadlý květ
shýbá se k zemi.
Pár prázdných vět
s pery bez tuhy.
Tupé trny, černé listy.
Černé květy bílé místy.
Zrudlý stonek do syta.
Jsou jich plná koryta.
Ďáblův smích
krajem je unášen
a pláč anděla
z kouta je slyšen.
Černé nebe nad mraky.
Rudý měsíc ze zrady.
Hvězdy v řece zbarvené,
krví padlích dotčené.
Lesy v popel změněny.
Kostry místy hozeny.
Tkaný chlad a černý svit,
v téhle době velký hit.
Pára z bažin stoupá vzhůru.
Termit loupe stromu kůru.
Mrtvá těla roztržena,
bez citu jsou pověšena.
Prázdno všude, divný hluk.
Slyšen je jak čirý zvuk.
Cítíš úzkost, stres a pot.
Neobuješ žádnou z bot.
Autor: Pavel Šlechtický
napsal/a: Spalieri 20:19 Link
