deník válečníka
04.Červenec 2005Je něco kolem čtvrté hodiny ranní, na Somě začína den...
Egon na mě volá že razíme do akce, dnes je řada na nás. Musíme přepadnout nedaleký zákop a způsobit co největší ztráty na nepřítelově straně, jsme s Egonem a Helmutem nejen velcí přátelé,ale především členové elitní úderné skupiny Karl. S prvními paprsky slunce dopadají granáty těch proklatých Frantíků. Plazíme se neohroženě vstříc jisté smrti, kulky a střepiny dopadajících granátů již nevnímáme. Vidíme zákop, z něho se ozývá nosová francouzština, ti proklatí Pojídači žab! Helmut to již nevydržel a hodil ruční granát přímo do středu zákopu! Rána, výkřiky a hlas utrpení! "Atention, atention..." Náhle se přímo předemnou zjeví Frantík a s bajonetem si to žene přímo proti mě: "Viva la France!" Ten odhodlaný výraz mne přivede do stavu tranzu. Naštěstí pohotový Egon mi opět zachránil život, Frnatíkova hlava se kutálí ještě několik stop daleko...
napsal/a: Stephanno 03:55 Link
