Je to zvláštní... 13.Duben 2008
Je zvláštní že ať vám člověk udělá cokoliv nikdy na něho nezapomenete.Ze začátku si snažíte namlouvat jakej je to hajzl a že jste rádi že je pryč ale přitom někde v koutku duše doufáte že se vrátí..ale proč to takhle je?Sama nevím.Ikdyž se mi ten člověk daří vymazat ze života.Nevidím ho ani si nepíšeme nebo něco podobného ale přesto není den kdybych neřekla ve svých myšlenkách aspoň jednou jeho jméno.Ikdyž vím že tohle už je zbytečné přemýšlet nad ním.Nedá mi to..Co to ale je?....Zvyk?.....Nebo něaký ukrytý cit který si nechceme připustit?Sama nevím..Hledám v hlavě odpověď kterou se mi nedaří najít.Ale proč?.Pořád se ptám proč jako blázen protože až tohle jednou budu vědět budu asi vědět všechno....
To že někoho vymažeme ze života neznamená že ho vymažeme z hlavy z myšlenek a taky ze srdce..tohle prostě nejde..nevymažete ty dobrý vzpomínky a jak říkám ať se stane cokoliv na ty špatný už si nevzpomene...nikdy.....
Ale co každá špatná vzpomínka je k něčemu dobrá.Já děkuju za to co jsem zažila protže jsem aspoň zjistila že příslový:Pro jedno kvítí slunce nesvítí.........je pravdivé......
napsal/a: Suzanna007 01:02 | Link
