SweetFlower

Jak už jsem uvedla ve svém profilu.. Láska je jediná věc, které dovoluji aby mě ubližovala. Ale proč tomu tak je? Proč stále miluju člověka, který mě zraňuje jak nikdy nikdo před ním? Proč, i když to zřejmě nedělá záměrně, stejně mi ubližuje a trápí mě navzdory tomu, že ví, jak hluboké jsou moje city k němu? A proč já jen mlčky "sedím v koutě" a spaluji se tím žárem lítosit a smutku? Není přece nic horšího, než cítit se nešťastný. Být nešťastný znamená, že člověk se nesměje ani těm věcem, které jsou doopravdy vtipné. Posloucháte, co vám ten druhý říká, ale vaše myšlenky jsou úplně někde jinde. Snažíte se, opravdu se snažíte, ale ono to prostě nejde. Tu bolest jen těžko zdoláváte. A k tomu, když vás ten druhý ještě ke všemu začne srážet na kolena, přibude ještě beznaděj. Je to jako začarovaný kruh. Jen těžko je z něho úniku. Jsem člověk, který věří v lepší zítřky. I v mlhavé dny čekám na slunce. Jenže..dneska je přesně ten den, kdy se cítím, že jsem na konci se svými silami. Jsem sama, opuštěná, nešťastná, zoufalá. A kde je ON, můj pan Dokonalý, teď? Proč není se mnou, proč mě nevezme za ruku, neobejme a nedá mi pusu do vlasů? Proč jsem pro něj ta druhá? MOc otázek, na jeden článek.. mě jich ale napadá daleko víc. Láska je pro mě to nejdůležitější v životě. Myslím si, že v životě doopravdy záleží pouze na tom, jak moc milujete druhé a jak moc miluje někdo vás. Jak moc je vaše láska dobrá. Bez lásky neumím žít, nikdy jsem to ani neuměla. Mám moc ráda začátek 1. listu apoštola Pavla Korintského - určitě to znáte, často se to říká i na svatbách. Pro ty z vás, kteří nevědí, poskytnu vám ukázku zdarma:-) : Láska je trpělivá, láska nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá...

.. Takovou bych chtěla mít lásku. On jí není. Vím to. Ale..co naplat? Miluju ho, přes všechnu tu nekonečnou bolest, kterou mi způsobuje. Je můj Pan Dokonalý. Vím o něm všechno zlé, špatné, vím naněj všechnu jeho životní "špínu", ale stejně ho miluju. Miluju ho tak moc, že si nedovedu představit, co by bez něj bylo.
  My lidé vždycky toužíme po něčem, co nemůžeme mít. Nemůžu ho mít. Ale stejně ho chci. On je jediné, co v životě chci. Nikdy ale nebudeme doopravdy spolu. Nejde to. Na špatném místě ve špatný čas. Tak něják. Snad v příštím životě.. Moc bych si to přála.