Postelový pokušení..... 17.Květen 2007
Dnes mám chuť psát o věcech který se snad každýmu z nás někdy přihodili...prostě že jste skončili v posteli s někým koho jste znali jen trochu, kdo vám přišel sympatickej a taky přitažlivej..joo, odolat se zřejmě nedá, teda aspoň tak to vidím já, ale bohužel se to neobejde bez problémů. Myslíte si že to je všechno v pohodičce, začíná to kalbou, či tak nějak, je tam někdo kdo se vám už dlouho líbí, tak se s ním dáte do řeči, pohodička, řeč nevázne, spíš naopak a říkáte si jak je to super, pomalu nasazujete růžový zamilovaný brejle.Celý večer probíhá dobře, všichni se dobře baví a vy máte pocit neskutečnýho štěstí, že ten po kom už dlouho toužíte vám věnuje svou pozornost...pak se jde třeba kalit jinam(ale pokud možno normálně, ne jako já kdy se v klídku ůplně namol vyválím v potoce a ještě zratím klíče). Pomalu si člověk říká jaká je škoda že večer končí, že se vám nechce domů, že přece tyhle chvíle s úžasným dotyčným nemůže skončit a ono ne...začíná to nevinně..však se jdete k němu jen dívat jen film..no a pak..dál víte jak to je. A je tu ráno..divný ráno..po tom co brzo nad ránem přitáhnete domů, se válíte v posteli a tuna myšlenek se vám honí hlavou...na jednu stranu paráda..prožili jste večer s někým kdo se vám líbí, po kom prostě šílíte, ale i když ta postelová chvíle byla báječná, máte výčitky...co když se užb dotyčná osoba neozve, či napíše, ale něco v tom smyslu že prostě není na vztah připravená a že jí to mrzí...a BUM..jste zas nohama na zemi, rodiče nadávaj za váš pozdní příchod(v mém případě zašpiněná jak prase a ještě bez klíčů)...a vám je prostě na nic...je vám zle, hlavně po duši a říkáte si sakra sakra.Ale postelový pokušení jsou holt silný, i když víme co může následovat jdeme do toho často dost rychle, pak už jen jde o následky......tak nevím, vždycky jsem si chtěla užívat, hlavně po dlouhodobým vztahu, kdy se vám prostě nic jinýho ani dělat nechce, ale co potom s bolavým srdcem a bolavejma vzpomínkama? napsal/a: TASH_LIL_JENNY 15:49 | Link komentáře (0)
..dvacítky to nemaj lehký 19.Duben 2007
Vždycky jsem si myslela, že až mi bude dvacet, budu už dost dospělá, budu vědět co chci, ale opak je pravdou..platí to snad na všechny dvacítky...teda aspoň ty co znám + já samozřejmě..maj fajn kluka, ale nechaj ho,prostě nechaj a nevěděj pořádně proč a pak toho litujou, taky je napadaj divný věci, jsou schopný vymyslet milion způsobů jak sbalit nějakej novej objev, taky to dost často realizujou a říkaj si jaký jsou odvahy, že se šly zeptat, ale pak většina večer zalehne,(samozřejmě to nedopadlo..zase). pustí si do uší nějakej ten dreamek a je to, promáčenej polštář a myšlenky typu, že už nikdy nemůže bejt hůř než teď.přijde však ráno a zas jsou silný v kramflecích...hoši, už ať je to všechno za mnou..asi založim spolek nešťastnejch dvacítek=o) napsal/a: TASH_LIL_JENNY 20:57 | Link komentáře (0)
amor je fakt magor..=o) 23.Březen 2007
..to tak už bejvá že se člověk zamiluje, že si prožije nějakej ten rozchod, zklamání a tak....a taky jsou tací co pořád dělají chybku za chybkou....jo, láska umí bejt krásná i šíleně bolavá , ale je fakt že člověk má stále chuť se do ní pořád a pořád vrhat...je to šílený..třeba když se k sobě dva lidi pořád vracej a pořád se rozcházej, či jiné specialitky pana Amora=o). Mě teď žene taky možná do průšvihu a ztrapnění, ale neumím odolat....ten blbínek s lukem a zamilovanejma šípama se mě snaží dát do kupy s někým, kdo je asi o 10 let starší než já...a já se nebráním....chci aby se mu to povedlo a na druhou stranu ho za to nenávidím.Fakt nemůže uplynout delší čas abych zas někomu necpala svý srdíčko..hmm, jsem už asi taková, buď se spálím nebo ne, nebo taky nebude vůbec nic, kdo ví;o)!
napsal/a: TASH_LIL_JENNY 16:20 | Link komentáře (0)
