Franklin Benjamin   09.Srpen 2007


Máš-li smůlu, pokouše Tě i slimák. napsal/a: TVeri 16:46 | Link komentáře (0)



Duše  


Víš, že z mrtvých těl stoupají duše,
čisté, krásné a především vypadají šťastně.
Duše ztělestněné v baletku,
utíkají z těla, utíkají od zmatků...

Chtěla bych také utéct... a uletět,
utéct od Tebe a všeho cos měl tolik let.
Být daleko od těch přání,
od Tvé fotky co mi smutek do hlavy vhání...


Jednou budu také tou baletkou,
budu tančit s motýli, s krásnou květinou...
Budu tančit bez Tebe, ale šťastná,
budu zase sama, čistá duše a krásná...

A žádný z Tvých úsměvů mi neublíží
a žádná z Tvých poznámek mě neponíží...
napsal/a: TVeri 16:38 | Link komentáře (0)



Syrus Publilius  


Štěstí je jako ze skla. Jak se leskne, tak se i láme. napsal/a: TVeri 16:35 | Link komentáře (0)



Socha z Kamene  


Přála bych si být sochou,
sochou z kamene.
Možná se ptáš proč?
Asi proto,že stojí v celé své
kráse,nehýbe se,nepřemýšlí,necítí.
Necítí bolest,necítí smutek,
necítí beznaděj,necítí lásku ani
nenávist,prostě nic.
Je to kus studeného kamene,
který nepotřebuje zahřát.
Necítí potřebu být milován a milovat.
Stojí tam,kde ji postavíš,
kouká studenýma kamenýma
očima,ze kterých nikdy
nevypláče jedinou slzu,pro
milovaného člověka,
kterýma se nikdy neusmějě.
Její rty jsou chladné,
nikdy nepocítí teplo tvých úst,
sladkost i trpkost polibků.
Necítí potřebu,aby se jí někdo
doýkal,něžně,vzrušivě,láskyplně,
a necítí potřebu se někoho
dotýkat.Nikdy nepozná jaké to
je,když ji někdo líbá oči,
ústa a všechny části jejího
kameného těla.
Nikdy se nazamiluje a zklamání
jí nerozdrtí srdce na prach.
Její kamené srdce je úplně
prázdné,nelítostné bez lásky.
Nyní je tvá otázka zodpovězena
a já i nadále toužím být
sochou.
Sochou z kamene,které nikdo
neublíží,nezabije její duši,
protože žádnou nemá.
napsal/a: TVeri 16:27 | Link komentáře (0)


< Novější články