Je tu...
nevím, co mám dělat, abych se neztrapnila...
Tak radši asi nic...mno...

Včera v práci...přes 500 lidí...
Ale v pátek to bylo nejlepší!!!Na Floře jsme si s Káčátkem vzali od nějakejch 13-letejch kluků z prdele číslo, pak jsme hladovýma očima koukali na lidi s jídlem, zdravily pocestný, měly výtlemy a tak vůbec...fakt sjuper...
Pak jsem byla večer s Májinkou, Jiříkem a Kájíkem v Gazze...Taky skvěloučký!!!Schovávat cigárka, přistihnout bejvalího učitele, jak tam paří automaty , dechovka z vedlejšího sálu...
A dneska???

Jdu spát...jsem urvaná a zítra vstávat v pět...to mě jednou zabije

Brou...

Poslouchat Blunta, nebo Nirvanu....
Jak uklidňující...špatné se při troše námahy vymaže a bude zase dobře..snad...možná...musí!!!
Zítra do Gazzy...s Jirkou, Máří a Kájou...těším se, ale na druhou stranu...nevím...
už nevím skoro nic...
Lidi vás potřebujou...potřebujete i vy je...tak proč vám to někdy neoplatí, proč???Proč, když se snažíte být jako oni, otočí se a zmizí...proč??

Hodně lidí se mě ptá, jak můžu být tak v klidu...že jsem prostě ke všemu pozitivní a optimistická...copak to v tomhle světě jde dělat jinak???