Doby mýtického Mostecka
26.Duben 2009 Nechávám se nazývat"Speed distraught", pro neznalé"distraught"=> rozrušený, zmatený či roztržitý, což musí říkat o mé maličkosti vše. Jsem známý, jsem slavný, zná mne celá republika, znají mne média a to díky mému skvělému výkonu, kdy jsem jako zmatený spíd, zrušil svoji milovanou káru, když jsem jako pakátko lítal po nočním městě Mostě, které mi mimochodem patří. Mohlo být o jedno přehnané sebevědomí méně. Holt jsem spíd a to k mému spidismu prostě patří patří. Ovšem má nejzajímavější a nejplodnější éra měla teprve přijít. Tož v jeden pěkný den můj zrak byl poctěn pohledem na drobounkou skvostnou blondýnku. Tož jebl jsem po ní pár svých distró gest a chytla se. Tož ovšem jak mne převelice zaskočilo, že ona ta dvacátnice měla již nějaké vztahy předemnou, což přeci není v dnešním světě běžné, ale tož kurňa, to byla příležitost ukázat svoji hodnotu distró faktoru. Honem jsem za pomocí mé jedinečné schopnosti“spíd fajf“v kombinaci s mým jedinečným talentem pro“kchúl spíd ex“nalezl nejblížší počítačový terminál, lognul se na nejtvrdším serveru pro gangstery“libimseti.cz“a zasal onomu švihákovi, co si kdy dovolil mít něco s mojí nynější přítelkyní, když jistojistě věděl, že za pár let potká takovéhoto boha rychlosti a ňoumismu, jakým jsem já! Dne 18.05.2008 ve 23:59 ze mne disgraficky nečesky vylítlo:
Cest kejmo... se nezname, ale asi brzo pozname...jestli se nejaky veci, ktere nejsou tvoje nevrati Monulce.... delej jak myslis, ale podruhy ti to psat opravdu nebudu...nazdar...
Blb
19.05.2008 16:05
To sis asi spletl tón ne? Tyto maloměsťácké zvyky aplikuj na zřejmě sobě podobné a ne na moji osobu laskavě. Děkuji
Bůh
19.05.2008 16:45
to je v poho, ja ti to vysvetlim jinak buzicku....dvere neni prekazka a tvoje huba pak bude vypadat tez jinak chytraku priteplenej...
(>dvere neni prekazka?<)
Bůh
19.05.2008 16:46
a to ze si sahl na moniku, to te bude stat hodne z tvy huby to si pamatuj...
(>viz níže<)
Blb
19.05.2008 19:25
No, tak s takovouto zvěří se skutečně vybavovat nebudu. V tvé kůži bych si o sobě nemyslel tolik, když si nabrknu frajerku, která potom píše svému ex, který na ni ještě údajně vstáhl ruku, o sex...
A jak jsem již řekl, nejsem vědro na vylévání komplexů. Končím...
Bůh
19.05.2008 22:05
ja s tebou skoncim az pak co te chytnu...
(>na toto se nedalo nic napsat<)
Bůh
20.05.2008 18:33
hele ty zmrde teplousskej, ja ti slibuju, ze ty budes hode moc trpet, ulo si to at mas neco proti me kdyby jsem to prehnal, ale ty dopadnes akt moc hodne zle zmrdecku priteplenej......bud rad ze bydlis az v ty vymrdly [cenzura],kde bydli samy takovy jako si ty, ale ja si tam dojedu a doufam ze nebude tvoje maminka doma aby neplakala az ti ten tvuj ksicht rozsvihnu teplousku jeden ty budes trpet....to si pamatuj....
(>Není zapotřebí něčí reakce, bohové si vystačí sami. Ostatně tam kde bydlím já, bydlí i jeho ex ;-). Zjištění, že jsem týž rok přišel o otce nenechalo burana v klidu a museli jsme hodit zmínku o rodině. Jak hyenistické<)
Blb
20.05.2008 22:42
No tak v tom případě pevně doufám, že už máš zavázaný tkaničky a jsi na cestě sem, když o tom neustále hovoříš. Mám udělat kafe?
Blb
20.05.2008 22:46
A vůbec, už mě to nebaví. Pa ocásku…
-----
Týden po těchto zprávách tohoto evidentního primitiva, jenž obdarovával písmenka jakýmisi háčky a čárkami, které se tam určitě nepíšou, protože to bych o tom musel určitě já, vševidoucí spíd reprezentující se základním vzděláním pseudomafiána, něco vědět, jsem se mu opětovně touto formou vzkazů omlouval za vše, co jsem mu napsal, protože jsem zjistil, jaké to děvče vlastně je“zač“. Co jsem tím myslel nikdo dodnes netuší. Ale co se nestalo, on, mého spídu šampión mé omluvy přijal a to pro mne byla distró příležitost, abych z něj infantilně začal mámit vzkazy a smsky, které si mezi sebou s mojí láskou, jenž přesto chtěla stále chutnat jen jeho tělo, vyměnili. Lezl jsem Tichondriovi do prdele a v každém druhém vzkazu jsem nezapomínal opětovně se omlouvat, i když mezi lidmi jsem ho stále pomlouval, co je to za tamto a todlenc, za to jaký je a jaký by i eventuelně mohl být – jak mužské chování. Tož netrvalo dlouho a vše, co jsem chtěl a po čem mé zamidrákované jádro prahlo jsem obdžel – a nebyl to hezký pocit. Já, jenž jsem tomuto kdo ví jakému Tichondriovi vyčítal něco o vztažené ruce na ni, jsem ji zmlátil. A poté jiště a pár dní na to znovu, pokaždé, když mě posvrbělo mě distró ego jsem neudžel svoji božskou ohromnou sílu a udeřil ji. Samozřejmě jsem nemohl marnit čas a tak právem zdrcený jsem se uchýlil i k výhružkám znásilnění mými dalšími spídnohsledy či vyhozením z balkónu. Začal jsem ji obdarovávat životními moudry, ať se k Tichondriovi navrátí, ovšem cokoliv, co nasvědčovalo byť jen sebemenší úmysl se od mé poločerné existence zvdálit muselo být zaslouženým úderem po jejím tělě potrestáno... Našel jsem si nejlepší přátele. Konečně! Jsou jimi bisexuální prostitut se slabostí pro němce užívající tvrdé drogy, kterému budu za pár týdnů vyhrožovat"zmlácením"a jeho přítelkyně, bisexuální prostitutka asimilující finanční prostředky okolních samců silou černé díry se třetí mocninou. Tento vlasyrvoucí páreček byl posléze označován jako"Goméz a Chasinta". Když jednoho červnového dne náhodou neměla má láska chuť mne vidět, abych ji opětovně neztropil scénu za bílého dne ve městě, našel jsem si ji a hrdinsky si pro ni došel do Factory baru s teleskopickým obuškem – bylo mi ze mne hezky, připadal jsem si jako největší pašák a polomáčený model léta 2008… Monika chodila v teplých dnech s dlouhými rukávy, aby nebyli vidět škrábance a jiné bezva spídšrámy a slunečními brýlemi…
Tož osud dal se s Tichondriem střetnout! V onen slunný den já chtěl opět omluvu Monice darovat, aby na milost mne vzala, avšak na telefoní podměty nereagovala. Proto rozjel jsem se na své nejhezčí a nejdokonalejší čtyřkolce do jejích rodných luhů a hájů, kde jsem byl fakován. Ojojojoj, což ale já, hlava bystrá božská, napadlo mne stavit se opět ve Factory baru, hle, před ním Tichondrius a ona, má láska, můj sen… Och, jak já toužím jí uděřit opět. Tož po všech těch křivárnách já přišel k nim a první můj čin byl… byl… BYL… já Tichondriovi ruku podal a představil se :-D :-D :-D Já, velký neotřesitelný, po všech těch výhružkách provedl toto šlechetné gesto :-D Ticho byl návštěvou poctěn a mužsky prohlásil, nechť ke společnému stolu všici tři přisednem, tož to byl nápad. Seděli jsme seděli, vše v poho, ověžil jsem se coca-colou a whisky. Odešel si tichondrius koupit doutňase… Samozřejmě jsem nemohl zahálet, začal jsem ho mužsky pomlouvat a připravil jsem si skleněnou lahev, že až přijde, dám mu pocítít hněv boha rychlosti… Přišel… A hovno samozřejmě… Ovšem můj čas nadešel zanedlouho, učinil jsem další spídistické rozhodnutí… Mé lásce jsem plyvl do tváře… Tichondrius jedním lokem vypíjí mojí drahou whisky a odchází z důvodu vysoké úrovně znudění při této reality show. Jsem zdrcen svojí neschopností na Tichondria zaútočit, típám cigaretu o Moničinu paži. Nastali doby, kdy já, velký vševidoucí, stále psal a volal a mezi tím, co na druhé straně telefon mé lásky neustále vibroval, byla pravidělně scákávána genetickým materiálem podřadného mrzkého Tichondria.
Dny naplněné nenávistí k serveru libimseti.cz, ústy boha je nazýván“debilním, zasraným a nicotným“. Plní své sliby a zahajuje drastický útok na Moniku – po týdnech špehování jí kompletně maže profil na libimseti.cz, jak kruté! Netrvá dlouho a svůj profil dává vniveč taktéž a začíná hackovat vše co jde od bramborových lupínků po sebe samotného… Pár měsíců po této tragické události, jenž dala podmět k nouzové schůzi hlav světových mocností si zakládá profil na stejném serveru znovu. Do těchto dní se datuje počátek strategie s kódovým názvem“vylej komplex a pruď skrze status“!
Střetnutí druhé – Tož osud dal se s Tichondriem střetnout! V onen slunný den já chtěl opět omluvu Monice darovat, aby na milost mne vzala, avšak na telefoní podměty nereagovala. Proto rozjel jsem se na své nejhezčí a nejdokonalejší čtyřkolce do jejích rodných luhů a hájů, kde jsem byl fakován. Ojojojoj, tož sms zpráva dorazila – áá, má tajná ctitelka telegram zaslala, že mnou hledaná jest u nich v šantánu s tím… tím… tamtím… Já dorazil do cíle mé osvícené cesty zde byli, opět oni, neváhal jsem a vrhl po nich přilbou a započal 5177276176379864. pokračování ostudného divadýlka pro celou knajpu. Zamířil jsem k lásce mé na jejíž stehnech semeno ušmudlaného Richarda teprve zasychalo a započal výhružky. Osoba Tichondriova se ztopořila a návrh podala, zda-li je toto divadýlko nutné, nechť ven probrat události poslední jdeme. Venku tam, kde slunéčko svítílo velký spíd distró údery a plyvanci doprovázel vulgární komunikaci s drobnou postavou své lásky. V onom momentě, kdy byla fackou sražena na zem přistoupil ó malý Richard, předklonil se, natáhl ruku po Monice, jenž na zemi se slzami v očích se potýkala a vyřk“pojď Moňule, půjdeme“. Zde je ten bájný moment! Distrógangsta Tichondria v předkolnu sbírající děvče ze zadu udeřil, až byl sražen. Hrdinský kopanec na zemi si pašák Vašek neodpustil. Času málo uplynulo a dorazil Moničin otec, tož muž jak má být. Svatý Václav mezi zuby vyblil“Nechtě mne být, já nic neudělal“. Zde již šlo do tuhého, slovní výměna nastala mezi halfnigazgangsta a Moničiným otcem, který udělal v jediném momentě krok v před, čímž dal zřejmě najevo“Spíd, utíkej mi pro pivo!“. Neohrožený spíd vzal nohy na ramena a dal se na úprk. Ale chyba lávky, běžel přímo do rukou Tichoviovích stojícího opodál s okem napuchlým jak meloun, ten prohlásil neslušně“Pojď si pro ní pamrde černej“, och nééé, co to? Speed Distraught mění kurz úplně jiným směrem? Co to? Vždyť Tichondria v čestném souboji zezadu již jednou porazil, nač utíká, proč ten úprk? Zženštělý Richard se vydává za spíd distró ale marně, Tichondrius může pronásledovanému pouze závidět jeho akrobatické kousky a skoky přes hojné křoviny – běh vzdává…
Tento incident kvůli neregulérnosti zápasu skončil u mužů zákona. Mělo být rozhodnuto na magistrátě města spídem vlastnícího. Časový úsek mezi oným olympijským triatlonem a návštěvou úřední budovy byl vyplněn omluvami interplanetárních rozměrů věnovaných oným bájným skokanem telefonímu aparátu Moničinému. Zlom přišel v intervalu D – 7 dní, kdy se povaha zpráv začala transformovat do výhružných typu“Zdaly tam přídete dostanete jak psy, mojy kamaráďy uš se na tebe a hlavňě na Rýšulku moc těší“. V onen úřední den nic, slibovaná armáda nedorazila a ani její vojevůdce Hrdinný Speed I. Nést následky svého činění je asi příliš nechlapské i pro takovéto ořezávátko. Poslední hrdinné činy jsou datovány přáteli jeho eminence na noc na přelomu let 2008 a 2009, kdy tento veleosel pořvával opět hrdině z bálkónu svého doupěte na malé děti, že budou jeho rukou podřezány. Tož, co k tomu dodat.
A toto byla poslední událost, jenž měla otřást samotnými základy města. Korunu tomu nasadil moudrý otec nebohého boha spííída, který svého novorozeného syna pojmenoval Richard a zapříčil tak skutečnost, že tento žalostník bude tolikráte zmoňovanému připomínat jeho nízké chování kronikované Tichondriem alias Richardem R.. V dnešních dnech si samozvaný král Mostecka olizuje rány od reálného života zařezaný ve svém motorovém skvostu, v jehož útrobách tento vychrtlý somálský exkrement není pouhým okem spatřitelný, kterým smysluplně brázdí silnice kvůli kávě z benzíky na benzíku a rozsévá po okolí mýtické příběhy jeho vlastní slávy, kdy podřadného Tichondria jedinou ranou skolil a na zemi chladné jej ze strachu z jeho smrti křísil…
napsal/a: Tichondrius8 15:56 LinkKomentáře
Ó mrzký Tichondrius 26.04.2009 16:35:02
Nebýt u toho, taktéž bych tomu nevěřil
