Historie klubu FC Baník Ostrava
Od zrodu SK Slezská po Baník
Současný klub FC Baník Ostrava byl založen r. 1922 v restauraci U Dubu jako SK Slezská Ostrava. Dvacet zakládajících členů rozhodně nepatřilo mezi nejbohatší občany Ostravy, šlo o obyvatelé chudé hornické kolonie Na Kamenci.
První peníze získali z mikulášské zábavy a sportovního karnevalu. Fotbalové mužstvo vzniklo počátkem roku 1923 a první zápas sehrálo 4. března téhož roku s rezervou Slovanu Ostrava, který vyhrál 2:1. Až do r. 1925, kdy bylo vytvořeno vlastní, nepříliš kvalitní hřiště nedaleko dnešních Bazalů, hrál SK Slezská Ostrava zápasy na cizích hřištích. Po postupu do moravskoslezské divize už muselo být vybudováno nové hřiště. Stalo se tak v létě 1934 na Staré Střelnici. Začátkem tohoto roku taky povolil Československý svaz fotbalový platit hráče. Popularita klubu rostla a na divizní derby mezi SK Slezská a Slovanem Ostrava (6:5) v r. 1935 přišlo 5 400 diváků. Před Vánocemi odjel SK na svůj první zahraniční zájezd do Francie, kde odehrál 4 zápasy (všechny prohrál).
O dva roky později klub vyhrál divizi a z kvalifikace se probojoval do 1. ligy. Po 15 letech od založení se tak naplnil sen jeho zakladatelů. 22. srpna 1937 se hrál na škváře Staré Střelnice první ligový zápas, ve kterém SK Slezská Ostrava porazil 1. ČsČK Bratislava 4:1 (sestava: Krysta - Lugr, Böhm - Honál, Thiemel, Jakubec - Šedý, Pleva, Šimperský, Moták, Sulkovský). K druhému ligovému zápasu jel SK Slezská do Prahy, kde jako nováček šokoval výhrou nad Spartou 3:2.
Po třech letech v 1. lize SK Slezská sestoupil do divize a vrátil se v sezóně 1942/43. Ve válečné době chodily na jeho ligové zápasy nevídané návštěvy, například utkání s Bicanovou Slavií vidělo 33 000 diváků.
Po různých reorganizacích po r. 1948 ostravský tým opět z nejvyšší soutěže na jeden rok sestoupil, ale v r. 1951 byl zpět v lize a v r. 1954 skončil už jako Baník Ostrava jen o dva body druhý. V roce 1956 si Baník vyjednal zájezd do Anglie, kde hrál se silnými soupeři: prohrál s Evertonem 2:3, s Leedsem 2:5, Brightonem Howe 1:3 a porazil Millwall 5:3. Od jara 1959 začal hrát na nově postaveném stadionu na Bazalech.
Základy úspěchů
Koncem 50. a počátkem 60. let vznikly základy mužstva, které se začalo v lize stále více prosazovat. Velkou měrou k tomu přispěl trenér Jaroslav Vejvoda, který výrazně pomohl k vytvoření kvalitního fotbalového zázemí a zprofesionalizoval přístup hráčů k fotbalu. Na jeho práci úspěšně navázal František Bufka. Baník tehdy hrával v sestavě: Mokrohajský - Kohler, Daněk, Dvořák - Ondračka, Mikeska - Pospíchal, Wiecek, Sirý, Palivec, Valošek. Při svém prvním evropském vystoupení v 2. ročníku Interpoháru Baník vyhrál svou skupinu, ve čtvrtfinále vyřadil Göteborg a v semifinále podlehl Feyenoordu Rotterdam jediným gólem vstřeleným v 90. minutě. Pak ovšem přišla generační výměna hráčů a sezóna 1966/67 v 2. lize.
Pár let po návratu mezi elitu se Baník dočkal první domácí trofeje - Československého poháru. Zároveň klub hledal mladého trenéra, který by přinesl moderní fotbalové pojetí a metody. Našel ho v Tomáši Pospíchalovi, který značnou část své vynikající hráčské kariéry strávil právě v Baníku. V oficiální premiéře v evropských pohárech v sezóně 1973/74 Baník pod jeho vedením vyřadil v Poháru vítězů pohárů irský Cork Hibernians (1:0 doma, 2:1 venku), ale nepostoupil přes pozdějšího vítěze 1. FC Magdeburg (2:0 doma, 0:3 venku po prodloužení).
V r. 1974 si Baník poprvé zahrál pohár UEFA. V 1. kole vyřadil španělský Real Sociedad San Sebastian (1:0 venku, 4:0 doma), v 2. kole FC Nantes (0:1 venku, 2:0 doma po prodloužení). Ve 3. kole senzačně porazil jeden z nejslavnějších italských klubů SSC Neapol na jeho hřišti 2:0 a po remíze 1:1 na Bazalech na něj čekal špičkový tým bundesligy Borusiia Mönchengladbach. Na ten už Baník nestačil a po porážkách 0:1 na narvaných Bazalech a 1:3 v Německu skončila jeho úspěšná premiéra v druhém nejvýznamnějším evropském poháru. O tehdejší úspěchy se zasloužili především tito hráči: Michalík, Schmucker - Knapp, Vojáček, Hudeček, Vojkůvka - Svatonský, Radimec, Kolečko, Sionko, Mička, Tondra - Slaný, Klement, Albrecht. Úspěchy v poháru ovšem kontrastovaly s ligovou soutěží, kde se Baník zachránil až v posledním kole. Ale např. taková Sparta v tomto ročníku sestoupila (chichichi).
Slavná éra
Po podzimní části sezóny 1975/76, kdy byl Baník až na 12. místě, vystřídal Tomáše Pospíchala trenér Jiří Rubáš. Jaro pak přineslo velkou obrodu. Baník prohrál jediný zápas na Slavii a stal se poprvé mistrem. V létě pak Baník porazil na Bazalech olympioniky Brazílie 1:0. Zápas sledovalo opět 35 000 diváků, na betonových ochozech se stálo ve dvojstupech, na koho se nedostaly lístky, vylezl na okolní topoly a plot.
Při své první účasti v Poháru mistrů evropských zemí (1976/77) vyřadil Baník v 1. kole norský Viking Stavanger (1:2 venku, 2:0 doma) a v 2. kole ho čekal tehdy asi nejlepší evropský tým - Bayern Mnichov. V prvním utkání na Bazalech vedl Baník už za půl hodiny 2:0, nakonec zápas skončil po trefě nejlepšího evropského kanonýra Gerda Müllera 2:1. V odvetě na Olympijském stadionu v Mnichově utrpěl Baník debakl 0:5.
Od sezóny 1978/79 vedl Baník legendární trenér Evžen Hadamczik. Pod jeho vedením Baník dosáhl největších úspěchů ve své historii a během 5 let nebyl v 74 utkáních na Bazalech poražen. Hned první sezónu pod novým trenérem zazářil v PVP. V 1. kole vyřadil Sporting Lisabon dvakrát 1:0, v 2. kole irský Shamrock Rovers (3:0 doma, 3:1 venku). Ve čtvrfinále nejprve prohrál v Magdeburku s 1. FC 1:2, ale odvetu na Bazalech rozehrál skvěle. Za necelých 55 minut vedl 3:0 a vše se zdálo být jasné. Ale Němci během 5 minut dali 2 góly a rázem postupovali oni. Jenže těsně před koncem utkání, v době, kdy už diváci propadali zoufalství ze ztraceného jasného postupu, z levé strany velkého vápna vystřelil tvrdě po zemi obránce Rygel a překonal dlouhého brankáře hostí. Svým druhým gólem v zápasu poslal Baník mezi poslední čtyři týmy v poháru. Los pak Baníku přisoudil Fortunu Düsseldorf. První zápas v Německu začal Baník skvěle, hned zkraje z rychlého protiútoku překonal německého gólmana přesnou střelou k tyči baníkovský Němec. Jenže němečtí Němci otočili dvěma brankami Klause Allofse po hodině hry a v nastaveném čase ještě skóroval jeho bratr Thomas. Odveta na Bazalech začala nabírat špatný konec asi po půlhodině, kdy Michalík nereagoval na trestný kop snad ze 30 metrů, a i když Baník nakonec vyhrál 2:1, k postupu to nestačilo. I v domácích soutěžích pak zůstal Baník těsně pod vrcholem.
V poháru UEFA v sezóně 1979/80 po vyřazení tureckého Ordusporu Kulübü (0:2 venku, 6:0 doma) nestačil na kyjevské Dynamo (1:0 doma, 0:2 venku), ale na druhou stranu už suverénně ovládl ligu. V 1. kole PMEZ v sezóně 1980/81 vyřadil islandského mistra Vestamannaeyjar (1:1 venku, 1:0 doma), v 2. kole Dynamo Berlín (0:0 doma, 1:1 venku) a ve 3. kole opět narazil na Bayern Mnichov. První zápas vyhrál doma Bayern po boji 2:0 a do odvety si naši hráči celkem věřili. Jenže už v 1. poločase na Bazalech vedl Bayern 4:1, takže někteří tehdejší vandráci slezli z plotů, stromů a přeplněných ochozů a udělali trochu místa pro zbylých 32 000 diváků. Zápas nakonec skončil 2:4.
A protože Baník obhájil titul i v sezóně 1980/81, těšil se na další ročník PMEZ. V 1. kole sice prohrál na Népstadionu s Ferencvárosem Budapešť 2:3, ale na Bazalech dominoval 3:0. V 2. kole porazil doma silnou Crvenou Zvezdu Bělehrad 3:1, ale v odvetě před 80 000 diváky si moc nezahrál a byl vyřazen po výsledku 0:3.
Potřetí v řadě se Baníku už titul získat nepodařilo, skončil o skóre na 2. místě a v poháru UEFA v následující sezóně 1982/83 ztroskotal po vyřazení irského Glentoranu Belfast (3:1 venku, 1:0 doma) na španělské Valencii (0:1 venku, 0:0 doma). V té době hrával v sestavě: Mikloško, Mačák - Matuštík, Šrámek, Pěcháček, Vojáček, Radimec, Rygel - Šreiner, Antalík, , Odehnal, Knapp, Němec, Zajaroš - Lička, Daněk, Válek.
Ústup ze slávy
Konec slavné éry Baníku začal v ligovém ročníku 1983/84. Přišla generační výměna, Evžen Hadamczik se stal šéftrenérem a jeho místo na lavičce zaujal Stanislav Jarábek, který začal ligu první domácí porážkou po pěti letech (bohužel právě se Spartou). V 1. kole poháru UEFA vyřadil BK Kodaň 5:0 doma a 1:1 venku a pak mu los určil jeden z nejslavnějších evropských týmů té doby, RSC Anderlecht Brusel. Přes vyrovnaný průběh zápasu v Belgii prohrál 0:2 a na Bazalech se rozloučil důstojnou remízou 2:2. Za 4. místo v ligovém ročníku 1984/85 si Baník vybojoval znovu účast v poháru UEFA, ale tady skončil už v 1. kole nové sezóny 1985/86 na slabém LASK Linec (0:2 venku, 0:1 doma).
V roce 1986 přišel na Bazaly nový trenér, Milan Máčala, který dovedl Baník v sezóně 1989/90 do poháru UEFA. Hansu Rostock Baník vyřadil snadno (3:2 venku, 4:0 doma), ale pak narazil znovu na silné Dynamo Kyjev a po prohře 0:3 na Ukrajině doma jen remizoval 1:1. Nejlepšího umístění za poslední roky dosáhl právě v tomto ročníku, kdy skončil druhý. Hned v 1. kole poháru UEFA dostal za soupeře Aston Villu v čele s Davidem Plattem. Po porážce v Birminghamu 1:3 prohrál Baník i doma 1:2. Do hry tehdy zasahovali tito hráči: Mikloško, Srníček - Záleský, Sialini, Škarabela, Pěcháček, Staš, Onufer, Kaizar - Fryč, Vrťo, Nečas, Hýravý, K. Kula, Kubánek - Chýlek, Haluska, Ollender, Pavelka, Basta, Horváth, Fábry.
Hubené roky
90. léta byla érou velkých změn. Po sametové revoluci r. 1989 se tým neustále měnil, hráči odcházeli do bohatších pražských nebo zahraničních klubů, nebylo možno stabilizovat kádr. Po vítězství v domácím poháru v sezóně 1990/91 si Baník vybojoval právo účasti v PVP v sezóně 1991/92. Asi nikdo tehdy netušil, že to bude na předlouhých 13 let poslední možnost ukázat se v některé z evropských soutěží. V 1. kole vyřadil dánský Odense BK (2:0 venku, 2:1 doma) a v 2. kole narazil na Galatasaray Istanbul, který tehdy zdaleka nebyl velkoklubem z posledních let. V Turecku zvítězil Baník 1:0 a taky doma začal lépe, když vedl brankou Ollendera, jenže pak dostal dva góly a byl velmi překvapivě ze hry.
V dalším průběhu 90. let pokračoval ústup ze slávy. Baník měl vždy perspektivní mužstvo, jenže nikdy nedosáhl očekávaných výsledků. Nejlepším umístěním tak bylo 3. místo v sezóně 1993/94. Pak přišly ekonomický problémy, odchod tradičních sponzorů, změny vlastníků. Největší krize nastala v sezóně 2000/01, kdy se FCB zachraňoval na potupném 14. místě.
Zpátky k výšinám
To už byli vlastníky klubu Alois Hadamczik (bratr Evžena) a Petr Lachnit. Zaplatili trenéra Jozefa Jarabinského, přivedli Bolfa, Látala, prosadili Baroše a oddlužili klub, který se pak přece jen začal pohybovat na důstojnějších místech tabulky. Nakonec Baník v roce 2002 prodali Danielu Vackovi. A v sezóně 2003/04 přišla velká renesance zašlé slávy a nečekaný titul pod vedením Františka Komňackého, o který se zasloužili hlavně tito hráči: Laštůvka, Raška - Pospěch, Bolf, Besta, Drozd, Neuwirth, Dvorník - Látal, Slončík, Lička, Bystroň, Čížek, Varadi, Magera, Hoffmann, Kiša - Heinz, Matušovič, Žůrek.
Doufejme, že po změnách vyvolaných tímto úspěchem se kádr pod vedením staronového trenéra Jarabinského stabilizuje a FCB nám bude přinášet opět radostný pohled na hru, výsledky a fantastickou kulisu na Bazalech, vytvářenou nejlepšími fandy v republice. Baník pičo!
Galerie slavných hráčů
Miroslav Wiecek - útočník - 50. léta - 174 gólů
Tomáš Pospíchal - záložník - 60. léta - 58 gólů
Rostislav Vojáček - obránce - 70.-80. léta - 26 gólů
Pavol Michalík - brankář - 70.-80. léta
Werner Lička - útočník - 80. léta - 103 gólů
Václav Daněk - útočník - 80. léta - 110 gólů
Viliam Hýravý - záložník - 80. léta - 50 gólů
Luděk Mikloško - brankář - 80. léta
Pavel Srníček - brankář - 80. léta
Tomáš Galásek - záložník - 80. léta
Tomáš Řepka - obránce - 90. léta - 3 gólů
Marek Jankulovski - záložník - 90. léta - 15 gólů
Milan Baroš - útočník - 1998-2001 - 22 gólů
