Ďábel 03.Leden 2008
Během večera podepsala jsem smlouvu s ďáblem,
říkal mi neboj se,
pak se šábnem,
jezdil mi rukou po těle,
myslel, že nad tím rukou mávnem
a neskončíme v kostele.
Šeptal mi slová ládivá,
jak už to v žití chodívá
a v pekle říkal, je to stejný,
hladil mi vlásky na čele
a netvářil se nesměle,
sliboval, že mi bude věrný.
Ústy mě líbal na víčka
a říkal mi má maličká,
neboj se nic už budem spolu,
držel mě mě svojí pevnou dlaní
a usmíval se zlehka na ní,
když padali jsme dolů.
Sliboval koně s panským kočím,
když prý se všechno dobře stočí,
zámek a vilu na zemi,
pak zmizel mi jak víla k ránu,
jak kapka vody v prasklém džbánu
a já ho volám "vrať se mi"...
napsal/a: Veunkaz 22:15 | Link komentáře (0)
Tolik smutku, comám v sobě,
připadám si, jak uzavřená v hrobě.
Hodně myšlenek honí se mi hlavou
a mé starosti v temnotách plavou.
Jako spoutaná si připadám
a stále hlouběji se propadám.
Nevím, co si mám sama počít,
další problémy nechci už přičíst.
Snažím se vyrovnat s tímto mým osudem
a nemít život s tím velkým popudem.
Umírám vnitřně a přestávám chápat,
pouze v mé paměti začínám tápat.
Hledám ty odpovědi na moje problémy,
začala jsem počítat všechny ty domény.
Pokouším se vyšplhat nahoru
a dát pryč tu těžkou závoru,
která brání mi v zezstupu
a snaží mě dostat do ústupu.
Ale nakonec zdolám všechny ty překážky
a smutek překonám...
napsal/a: Veunkaz 22:06 | Link komentáře (0)
!27! 20.Únor 2007
napsal/a: Veunkaz 11:57 | Link komentáře (1)
