Význam vody
Voda je základní podmínkou života na Zemi. Lidé, rostliny a zvířata potřebují vodu k tomu, aby přežili. Svět, jak víme, by bez vody nemohl existovat.
Celkové množství vody na Zemi je neměnné. Její formy se však průběžně mění. Cirkuluje přes oceány, řeky, jezera, podzemní prameny, atmosféru, déšť, živočišná a rostlinná těla, ledovce a další rezervoáry. Voda se pohybuje mezi těmito formami, čemuž se říká hydrologický cyklus.
Na Zemi je 70 % vody a lidské tělo je z 71% tvořeno vodou. Voda se používá k výrobě energie a potravy. Je nezbytná pro průmyslovou činnost. Pomáhá udržovat klima na Zemi a poskytuje životní prostor tisícům druhů rostlin a živočichů.
Zdroje vody jsou však vystaveny stále se zvyšujícímu tlaku:
• hladina podzemní vody na všech kontinentech se stále snižuje
• míra znečištění vody se stále zvyšuje
• v posledních 30-ti letech se biodiverzita(představuje rozrůzněnost života ) sladkovodních ekosystémů snížila o 50%
• v rozvojových zemích je 80% nemocí způsobeno nedostatkem nebo špatnou kvalitou pitné vody
Miliarda lidí nemá dosud přístup k dostupným zdrojům pitné vody..

Historie pitné vody
Nejprve se čerpala voda všude možně, nejčastěji ze studní nebo se používala voda povrchová. Postupem doby se přešlo k získávání vody z řek a rybníků, kdy voda přecházela přes přípravnu, čerpala se do věže a poté sama stékala do domácností odběratelů. V současnosti se získává pitná voda nejčastěji z přehrad na řekách.

Barva pitné vody
Je dána převládající vlnovou délkou neabsorbovaného záření v oblasti viditelného spektra. Čistá voda světelné záření téměř neabsorbuje (s výjimkou přechodu mezi červenou a infračervenou oblastí), proto se v tenkých vrstvách jeví voda jako bezbarvá, v silných vrstvách (1 m a více) jako modrá.
Zbarvení vody může být:
 Přirozeného původu; např. železo zbarvuje vodu rezavě, huminové látky zbarvují vodu žlutě nebo žlutohnědě. Zdánlivé zbarvení dodávají vodě i nerozpuštěné (dispergované) látky např. jíl, fytoplankton.
 Antropogenního původu; např. vody z výroby barviv, z barvíren textilu, z výroby textilu.


Pach pitné vody

Je způsoben látkami, které jsou přirozenou součástí vody (např. H2S), látkami biologického původu (při odumírání mikroorganismů ve vodě), látkami ze splaškových nebo průmyslových odpadních vod. Tyto zdroje zápachu jsou primární.
Sekundární pach může voda získat např. při hygienickém zabezpečení chlorací.
Pach vody se vyjadřuje:
 jako prahová koncentrace látky (v mg/l), která způsobuje právě postižitelný pach. Stanovuje se tak, že se posuzovaná voda naředí bezzápašnou vodou. Pět posuzovatelů potom vzorky o teplotě 20 oC a 40 oC posuzuje a určí vzorek, u něhož je pach ještě postižitelný.
 jako míra pachu vyjádřená zředěním při kterém je pach ještě postižitelný.

Tvrdost pitné vody
Jedním ze základních vlastností pitné vody je její tvrdost, udávající v zásadě celkový obsah vápníku a hořčíku. Vyšší tvrdost může zhoršovat senzorické vlastnosti pitné vody:
• např. tvorba povlaku na hladině kávy nebo čaje
• ztráta aromatických látek z jídel a nápojů vyvázáním na uhličitan vápenatý
• nepříjemná chuť vody samotné pro některé konzumenty: chuťový práh vápníku je asi 100 - 300 mg/l, nepříjemná chuť obvykle od 500 mg/l, ale záleží na přítomnosti dalších iontů; také obsah hořčíku nad 170 mg/l ve spojení s ionty chloridů a síranů způsobuje hořkou chuť vody
• podle některých údajů se s tvrdostí vody zvyšuje doba vaření zeleniny a masa
Tvrdá voda hůře rozpouští mýdlo a prací prostředky a zvyšuje jejich spotřebu

Specifickým problémem se stává tvrdost při přípravě teplé vody. Když voda obsahuje hydrogenuhličitany (přechodnou uhličitanovou tvrdost), dojde při zahřívání k odstranění CO2 a změně hydrogenuhličitanu na uhličitan (vápenatý), který se vysráží ve formě tuhého vodního kamene na stěnách varných nádob, trubek a bojlerů.

Vodní zdroje
Vodní zdroj je zdroj podzemní nebo povrchové vody, který může být využíván pro lidskou potřebu. Charakteristickým rysem vodních zdrojů je jejich kontinuální obnova v rámci globálního oběhu vody na Zemi.
Při výběru vodních zdrojů pro zásobování pitnou vodou se dává přednost vodám podzemním a povrchovým vodám z horních toků řek a z vodárenských nádrží. Často však musí být upravována i méně kvalitní povrchová voda ze středních a dolních toků řek. Vodní zdroje lze rozdělit do těchto kategorií:
 zdroje, které dávají vodu v kvalitě pro pitné účely bez úprav
 zdroje, které dávají vodu vyžadující pouze jednoduché úpravy (desinfekci, odkyselení provzdušňováním)
 zdroje, které dávají vodu jež musí být pro pitné účely složitěji upravována
 zdroje, které dávají vodu nevhodnou k úpravě pro pitné účely.

Mezi nejvýznamnější faktory, které ovlivňují vydatnost a jakost vodních zdrojů patří srážky.
Srážky jsou výsledkem kondenzace nebo desublimace(termodynamický děj, pří němž přechází látka ze skupenství plynného přímo do skupenství pevného.) vodní páry v ovzduší nebo na povrchu území, předmětů a vegetace.


Požadavky na jakost vody
Požadavky na jakost vody se řídí účelem jejího použití. Podle účelu použití se nejčastěji jedná o vodu pitnou, užitkovou a provozní.
Pitná voda je určena pro zásobování obyvatelstva pro pití a vaření. Je určena také k použití v potravinářském průmyslu, pro výrobu nápojů apod.
Užitková voda je hygienicky nezávadná, není však určena k pití a vaření. Ze zdravotního hlediska se na užitkovou vodu kladou stejné požadavky jako na vodu pitnou, některé z těchto požadavků však mohou být méně přísné (mohou však být i přísnější).
Provozní voda je voda používaná pro různé účely v průmyslu i zemědělství, například pro chlazení, mytí zařízení, rozpouštění, hydraulickou dopravu, napájení parních kotlů, zavlažování apod.




Pitná voda je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob...takhle nějak zní i definice pro zdravou, nezávadnou vodu..

Belgie spolu s Lucemburskem tvoří od r. 1921 Belgicko-lucemburskou hospodářskou unii (UEBL) a jejich platební bilance vykazuje sloučené údaje za obě země. Níže uvedené údaje dokumentují, že UEBL (s Irskou republikou) patří k nejvíce otevřeným ekonomikám v rámci zemí OECD. Hodnota belgického vývozu a dovozu zboží a služeb dlouhodobě přesahuje 70% hodnoty HDP Belgie - 70,9% v r. 2000. Hospodářský rozvoj UEBL je velmi závislý na vývoji světové konjunktury, především pak na hospodářském klimatu uvnitř Evropské unie. UEBL byla 11. největším světovým vývozcem a 10. dovozcem s 3,1 % podílem na celkovém světovém vývozu a 2,7 % podílem na celkovém světovém dovozu v r. 1999. Zatímco v r. 1998 nárůst dovozu (6,21%) byl vyšší než vývozu (5,67%), v r. 2000 byly výsledky následující - vývoz (19,6%), dovoz (20,7%) a bylo dosaženo aktivního salda v hodnotě 14,4 mld. EUR, krytí dovozu vývozem činilo 107,9%.

Obchodní bilance
(tabulka)
Teritoriální struktura vývozu:
(tabulka)
Teritoriální struktura dovozu:
(tabulka)
Nejdůležitějším obchodním partnerem Belgie zůstávají země EU, se kterými Belgie realizuje přes 70 % svého zahraničního obchodu ( v r. 2000 ve vývozu 73,9% a v dovozu 68,2%) a mezi nimi je nejvýznamnější Německo. V r. 1999 bylo následující pořadí jednotlivých dovozců z Belgie:
Německo (17,8%), Francie (17,6%), Nizozemí (12,5%), UK (10,1%), Itálie (5,6%), USA (5,3%), Španělsko (4,0%), Lucembursko (1,9%) a
vývozců do Belgie:
Německo (17,7%), Nizozemí (16,8%), Francie (13,5%), UK (8,6%), USA (7,5%), Itálie (3,9%), Švédsko (2,6%), Irsko (2,6%), Japonsko (2,2%), Čína (1,9%) aj.
Podíl zemí SVE na dovozu do Belgie je malý - 2,66% v r. 2000, nicméně zaznamenal nadprůměrný nárůst - 138,9% (s největším podílem Ruska, Polska a Maďarska).
Komoditní struktura
Komoditní struktura vývozu a dovozu je charakterizována hospodářskou vyspělostí Belgie a mírou zapojení do mezinárodního obchodu. Belgie zaujímá 11. místo ve světovém obchodu a přibližně 70,8 % HDP prochází zahraničním obchodem. Ve struktuře vývozu hlavní pozice patří odvětvím s vysokou přidanou hodnotou, a to strojírenství, energetika, dopravní prostředky a zařízení, výrobky chemického a farmaceutického průmyslu a dále zemědělské a potravinářské výrobky.
Komoditní struktura vývozu:
(tabulka)
Komoditní struktura dovozu:
(tabulka)
V dovozu největší položkou jsou stroje a elektrická zařízení (podíl 18,41%). Jejich nárůst je dán modernizací průmyslu, zavádění nových technologií, zvyšováním přímých zahraničních investic do Belgie a zvýšenou tvorbou fixního kapitálu. Dalšími významnými položkami v dovozu jsou chemické a farmaceutické výrobky (podíl 13,5%), které jsou spojeny zejména se zapojením belgických výrobců do mezinárodní výrobní kooperace a dále zemědělské a potravinářské produkty. Přírůstek minerálních nerostů je dán zvýšenou cenou ropy na světových trzích. Tradiční položkou jsou cenné kameny - diamanty, v Antverpách je největší světová diamantová bursa.


Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu
Dovoz je liberalizován, dovozní licence jsou vyžadovány jen na zboží původem z některých zemí, nebo na určité druhy výrobků. Vydává je Office central des contingents et licences (Rue J.A. de Mot 24-26, B-1040 Bruxelles), kde je též možné získat předpisy o dovozních řízeních a požadovaných dokladech. Běžnými průvodními doklady používanými v obchodním styku s EU jsou:
* obchodní faktura
* pro přiznání celní preference osvědčení EUR I (nebo EUR II)
* osvědčení o původu (pokud je požadováno)
* mezinárodní dopravní doklad
Předpisy upravující přístup na trh EU mohou být u některých druhů zboží velmi obsažné, neboť jsou předmětem častých úprav. Dovoz ze třetích zemí, pokud není smluvně upraveno jinak, podléhá celnímu odbavení. Celní režim EU určují Nařízení Rady č. 2913/92 ze 12.10.1992 stanovující celní zákon ES a Nařízení EK č. 2454/93 ze 2.7.1993 stanovující pravidla pro provádění celního zákona. Tyto úpravy jsou prováděny v EU od 1.1.1994. Vývoz není, až na výjimky (strategické materiály), omezován. Vývozce pouze oznamuje vývoz formou avis d´exportation.
Ústředním správním orgánem v oblasti cel a dávek v Belgii je Administration centrale des douanes et accises (Cité Administrative de l´Etat, Tour Finances - bte 37, Bld du Jardin Botanique 50, B-1010 Bruxelles).
Ochrana domácího trhu
EU uplatňuje v oblasti obchodu vůči třetím zemím jednotný postoj formulovaný ve společné obchodní politice upravující: výši cel, kvantitativní omezení, obchodní smlouvy EU s nečlenskými státy a dohody s mezinárodními institucemi a opatření na ochranu obchodu. Členským státům EU nicméně zůstaly kompetence ke sjednávání některých bilaterálních ujednání s nečlenskými zeměmi, např. o ochraně a podpoře investic, zamezení dvojího zdanění, zaměstnávání cizinců, rámcových dohod o spolupráci atd. Jakkoliv je dovoz do EU liberalizován, mohou dovozy některých výrobků podléhat zákazům nebo omezením z důvodu ohrožení veřejné morálky, politiky nebo bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí nebo zvířat a rostlin, porušování pravidel hospodářské soutěže, nekalých obchodních praktik atp.
Ústředním úřadem kompetentním pro technické normy a standardy je Belgický institut pro normalizaci (Institut belge de normalisation, Av. de la Brabanconnne 29, B-1040 Bruxelles).
Problematiku norem pro zemědělské výrobky a potraviny lze konzultovat s Ministerstvem zemědělství (Ministre des Classes Moyennes et de l´Agriculture, Bld Simon Bolivar 30, B-1000 Bruxelles), a to jednak s pracovištěm odpovědným za kvalitu rostlinné produkce (Administration de la qualité des matieres premieres et du secteur végétal), jednak s pracovištěm odpovědným za kvalitu živočišné produkce (Administration de la santé animale et de la qualité des produits animaux).
Zóny volného obchodu
Svobodná celní pásma v Belgii nejsou.

Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
Smluvní základna
- Evropská dohoda mezi ES a ČR (resp. předtím Prozatímní dohoda); platnost od 1.2.95 (resp. 1.3.92)
- Dohoda o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Belgickým královstvím; podpis 16.12.96, vstoupila v platnost
- Dohoda o podpoře a ochraně investic mezi ČSFR - UEBL: platnost od 13.2.92; ČR do ní sukcedovala)
Bilance vzájemné obchodní výměny:
(tabulka)

Belgie tradičně patří k nejvýznamnějším obchodním partnerům ČR. Teprve od r. 1990 vzájemný obchod meziročně roste tempem, které Belgii řadí mezi nejdynamičtěji se rozvíjející relace zahraničního obchodu ČR. Český dovoz do r. 1997 rostl podstatně rychlejším tempem než vývoz, takže vzájemná obchodní bilance od r. 1992 vykazovala deficit. Ten své nejvyšší úrovně dosáhl v r. 1995, kdy míra krytí čs. dovozu vývozem činila pouze 67%. Zahraniční obchod zaznamenal v r. 2000 vysokou dynamiku ve všech položkách, která předstihla celkový průměr zemí EU (vývoz do EU 122,1% a dovoz z EU 123,7%). Negativní je rychlejší růst dovozu nad vývozem a snížení ukazatele krytí dovozu vývozem na 89,2%, v předchozím roce 90,0%. Je možné konstatovat, že trend mírně rychlejšího růstu dovozu kopíruje výsledky dosažené s EU, avšak dynamika obchodní výměny s Belgií je zřetelně vyšší. V přepočtu na jednoho obyvatele by se Belgie řadila mezi první země EU, ale i celosvětově. Podíl Belgie na vývozu a obratu v r. 2000 činil 2,1% a na dovozu 2,2%; je jedenáctým největším obchodním partnerem. Vzájemný obchodní obrat vyjádřený v USD překročil poprvé v r. 1998 hranici 1 mld. USD a Belgie se řadí mezi nejvýznamnější obchodní partnery ČR za Nizozemí, ale před Maďarsko a Švýcarsko. Důvody pro vysokou dynamiku obchodní výměny a zvýšený nárůst belgického vývozu do ČR v posledních letech lze spatřovat i v rostoucích investicích Belgie v ČR. Vývozci se tak snaží překonat barieru nižší cenové hladiny na českém trhu a na druhé straně využít nižší výrobní náklady v ČR. Největší část připadá zřejmě na dovoz silničních vozidel spojený se zvýšenou domácí spotřebou v ČR.
Specifickým technickým problémem je rozdílnost belgické a české statistiky. Belgické podklady uvádí růst českého vývozu o 43,2% (dovozu o 40,3), zatímco české podklady uvádí nárůst celkového vývozu o 30,7% (dovozu o 31,9%). Saldo obchodní výměny činí BEF 9.616,6 mil. při průměrném kursu r. 2000 1,1315 BEF/Kč tj. Kč 8,414 mld., kdežto česká statistika vykazuje Kč 2,965 mld. Rozdíl je jak v hodnotě dovozu z Belgie - česká statistika 27,4 mld. Kč (belgická 34,6 mld. Bed, tj. 30,6 mld. Kč), tak vývozu do Belgie - česká statistika 24,4 mld. Kč (belgická 25,0 mld. Bef tj. 22,1 mld. Kč).

Průmysl - hlavně hutnický, strojírenský,chemický, textilní, potravinářský, těžký průmysl se omezuje, končí těžba uhlí, broušení diamantů a obchod s nimi; jaderná energetika

Hlavními průmyslovými odvětvími současné Belgie jsou strojírenský, chemický a automobilový průmysl, zpracování kovů (železa a oceli), a tradičně textilní průmysl. Samozřejmě významný je i průmysl potravinářský.
Co se týče služeb, významnou roli hraje bankovnictví a pojišťovnictví, samozřejmě část příjmů pochází i z turistického ruchu. Nezaměstnanost se pohybuje kolem 12%.

 ...nedokončeno...

rostlinná výroba

Nejdůležitějšími plodinami jsou obilniny (pšenice, oves, ječmen), chmel, cukrová řepa, brambory a zelenina a ovoce, v některých místech najdete i tabák. Dále se pěstuje len, chmel a řepka.


živočišná výroba


Nejčastějším chovným dobytkem jsou krávy, a to jak na maso, tak na mléko. Dále se v Belgii objevují ovčí a kozí farmy a několik farem koňských.


lesní hospodářství

Lesy zabírají necelých 20% území, asi polovina z toho jsou lesy listnaté (duby, buky, jasany), z jehličnatých stromů se setkáte hlavně s borovicemi a smrky.


vodní hospodářství
Malý význam má rybolov, loví se v Severním moři hlavně tresky, platýzi a mořské jazyky, dokonce i malé množství krevet.

Ekonomika

Belgická ekonomika představuje jednu z nejvyspělejších v Evropě i ve světě. Státní dluh je velmi nízký (nepředstavuje ani 10% HDP), nízká míra inflace, nezaměstnanost se v současné době drží pod 10%. Na tvorbě HDP se služby podílí ze 72%, průmysl 25% a zemědělství 3%. Ve službách pracuje více jak 70% práce schopného obyv. a v průmyslu zhruba 22%.
Zakladní ekonomické ukazatele
HDP (hrubý domácí produkt): 251.442 mil. $
Inflace: 2,20 %
Růst HDP: 4,10 %
Národní product na obyvatele: 24.510 $
Podíl zemědělství na tvorbě HDP: 1,40 %
Podíl průmyslu na tvorbě HDP: 26,00 %
Podíl služeb na tvorbě HDP: 72,60 %
Podíl obyvatelstva pod hranicí chudoby: 4,00 %
Podíl příjmů nejchudších 10% obyvatelstva (z celkových příjmů): 3,70 %
Podíl příjmů nejbohatších 10% obyvatelstva (z celkových příjmů): 20,20 %
Práceschopné obyvatelstvo: 4.340.000
Zaměstnání: služby 73%, průmysl 25%, zemědělství 2% (1999 odhad)
Nezaměstnanost: 8,40 %
Příjmy státního rozpočtu: 114.800 mil. $
Výdaje státního rozpočtu: 117.000 mil. $
Růst průmyslu: 5,50 %
Výroba elektřiny: 79.829 mil. kWh
Podíl fosilních paliv na výrobě elektřiny: 40,01 %
Podíl vodních elektráren na výrobě elektřiny: 0,42 %
Podíl jaderných elektráren na výrobě elektřiny: 58,33 %
Podíl ostatních zdrojů na výrobě elektřiny: 1,24 %
Spotřeba elektřiny: 75.089 mil. kWh
Vývoz elektřiny: 8.207 mil. kWh
Dovoz elektřiny: 9.055 mil. kWh
Export: 181.400 mil. $
Partneři pro export: EU 76% (Německo 18%, Francie 18%, Nizozemí 12%, Velká Británie 10%) (1999)
Import: 166.000 mil. $
Partneři pro import: EU 71% (Německo 18%, Nizozemsko 17%, Francie 14%, Velká Británie 9%) (1999)
Externí zadlužení: 28.300 mil. $
Účetní rok: kalendářní rok

Povrch



Povrch Belgie je převážně nížinatý; asi čtyři pětiny území jsou do 300 m n.m. a pouhá 4 % nad 500 m n.m. Nejvyšší belgická hora Botrange měří 694 m n.m. Nejhornatější je jihovýchodní část s pohořím Ardeny a na jihu část Lotrinské vrchoviny. V nejvyšších částech jsou rašeliniště, nižší polohy zaujímají lesy a pastviny. Střední Belgie je z jihu ohraničena řekou Maas a Sambre a je kryta pahorkatinou, převážně vhodnou pro zemědělství. A právě zde jsou uhlonosné vrstvy. Západní část je nízká rovina pozvolna klesající k moři.



Území Belgie je z větší části ploché a nížinaté. Nadmořská výška a členitost terénu stoupají směrem k oblasti Arden na jihu Belgie. Z geografického hlediska se Belgie skládá ze tří oblastí – dolní Belgie (nadmořská výška do 100 m), střední Belgie (100 – 200 m n. m.) a horní Belgie (více než 200 m n. m.).

Dolní Belgie tvoří severozápadní část státu. Zahrnuje celé pobřeží, oblast polderů, Flandry a oblast Kempen (fr. Campine). Pobřeží je charakteristické písčitými plážemi a dunami. Za pásmem dun se nachází oblast polderů, která je kvůli riziku zaplavení mořem chráněna hrázemi. V oblasti polderů jsou velice úrodné půdy.

Střední Belgie se rozprostírá na území Brabantu, provincie Henegavsko a oblasti Hesbaye. Z jihu ji ohraničují řeky Mása a Sambre. Tato oblast je poměrně rovná a mírně svažitá a protkaná sítí četných vodních toků. Půdy jsou zde hlinité a nejúrodnější v Belgii. Místy je terén členitější s výskytem jeskyní a malých roklí.

Horní Belgie se nachází na jih od řek Mása a Sambre. Je to nejzalesněnější a zároveň nejřidčeji osídlená část Belgie. Skládá se z oblastí Condroz, Fagne-Famenne, Pays de Herve, Ardeny a belgické Lotrinsko. Nachází se zde nejvyšší bod Belgie Signal de Botrange (694 m).


Základní geografické informace
Originální název státu: Royaume de Belgique/Koninkrijk Belgie
Originální krátký název státu: Belgique/Belgie
Top level doména na internetu: .be
Státní zřízení: federální parlamentní demokracie s vládou konstitučního monarchy
Celkem rozloha: 30.510 km2
Celkem pevnina: 30.230 km2
Celkem vodní plocha: 280 km2

Nejnišší místo: Severní moře 0 m
Nejvyšší místo: Signal de Botrange 694 m
Délka hranice: 1.385 km
Hraniční země: Francie 620 km,Německo 167 km,Lucembursko 148 km,Nizozemsko 450 km
Délka pobřeží: 66 km
Podíl orné půdy: 24,00 %
Podíl obdělávané půdy: 1,00 %
Podíl pastvin: 20,00 %
Podíl lesů: 21,00 %
Ostatní půda: 34,00 %

Základní charakteristika
1. Název státu
1.1 Název v originálu
2. Hl. město
2.1 Počet obyvatel
3. Města
3.1 Dle velikosti
3.2 Zajímavá města
4. Rozloha státu/ místo na světě v 10
4.1 S-J
4.2 V-Z
5. Poloha státu
5.1 Hranice
5.2 Zeměpisná šířka
5.3 Zeměpisná délka
6. Počet obyvatel/umístění
6.1 Urbanizace
7. Nejvyšší bod- pohoří- název hory- výška
7.1 Nejnižší bod
8. Vodstvo
8.1 Oceány
8.1.1 Moře
8.2 Řeky
8.3 Jezera
8.4 Vodopády
8.5 Průplavy, průlivy, zálivy
9. Státní zřízení
10. Správní dělení
11. Úřední jazyk
12. Měna
12.1 Kurz
13. DP/1 obyvatele
14. Zaměstnanost
15. Nezaměstnanost
16. Integrace


Základní charakteristika


1. Belgie
1.1 Royaume de Belgique
2. Brusel
2.1 1 031 900 obyvatel
3. města
3.1dle velikosti - Antverpy – 463 tis.
- Gent – 233 tis.
- Charleroi – 200 tis.
- Lutych – 182 tis.
- Brugge – 117 tis.
- Mons – 91 tis.

3.2 zajímavá města – Mechelon – radnice s gotickou fasádou
- Beersel – vodní hrad
- Charleroi v Henegavsku - „ocelové město“
4. rozloha státu – 30 513 km2
4.1 240 km
4.2 180 km
5. poloha státu
5.1 Francie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko
5.2 50o – 51o s. š.
5.3 3o – 6o v. d.
6.počet obyvatel - 10 481 800 obyv. /
6.1 97, 2%
7. nejvyšší bod – hřbet Hautes Fagnes – Botrange – 692 m. n. m.
7.1 Severní moře - 0 m n. m
8. vodstvo
8.1 Atlantský oceán
8.1.1 Severní moře
8.2
8.3 Meuse, Schelde, Lys
8.4
8.5
9. federální konstituční monarchie
10. Belgie se člení na 3 regiony dělící se na 10 provincií.
regiony: Brusel, Vlámsko, Valonsko
provincie: Antverpy, Limbursko, Vlámské Brabantsko, Východní Flandry, Západní Flandry, Hainaut, Lutych, Luxembourg, Namur, Valonské Brabantsko
11. vlámština, francouzština, němčina
12. euro
12.1 kurz – 1 euro = 29,700 (25. 8. 2005)
13. 32 500 USD(2006)
14. 3% – 25% – 72% – ---
15. 8,4%
16. EU, NATO, OSN, CE, OBSE, OECD