Význam vody
Voda je základní podmínkou života na Zemi. Lidé, rostliny a zvířata potřebují vodu k tomu, aby přežili. Svět, jak víme, by bez vody nemohl existovat.
Celkové množství vody na Zemi je neměnné. Její formy se však průběžně mění. Cirkuluje přes oceány, řeky, jezera, podzemní prameny, atmosféru, déšť, živočišná a rostlinná těla, ledovce a další rezervoáry. Voda se pohybuje mezi těmito formami, čemuž se říká hydrologický cyklus.
Na Zemi je 70 % vody a lidské tělo je z 71% tvořeno vodou. Voda se používá k výrobě energie a potravy. Je nezbytná pro průmyslovou činnost. Pomáhá udržovat klima na Zemi a poskytuje životní prostor tisícům druhů rostlin a živočichů.
Zdroje vody jsou však vystaveny stále se zvyšujícímu tlaku:
• hladina podzemní vody na všech kontinentech se stále snižuje
• míra znečištění vody se stále zvyšuje
• v posledních 30-ti letech se biodiverzita(představuje rozrůzněnost života ) sladkovodních ekosystémů snížila o 50%
• v rozvojových zemích je 80% nemocí způsobeno nedostatkem nebo špatnou kvalitou pitné vody
Miliarda lidí nemá dosud přístup k dostupným zdrojům pitné vody..

Historie pitné vody
Nejprve se čerpala voda všude možně, nejčastěji ze studní nebo se používala voda povrchová. Postupem doby se přešlo k získávání vody z řek a rybníků, kdy voda přecházela přes přípravnu, čerpala se do věže a poté sama stékala do domácností odběratelů. V současnosti se získává pitná voda nejčastěji z přehrad na řekách.

Barva pitné vody
Je dána převládající vlnovou délkou neabsorbovaného záření v oblasti viditelného spektra. Čistá voda světelné záření téměř neabsorbuje (s výjimkou přechodu mezi červenou a infračervenou oblastí), proto se v tenkých vrstvách jeví voda jako bezbarvá, v silných vrstvách (1 m a více) jako modrá.
Zbarvení vody může být:
 Přirozeného původu; např. železo zbarvuje vodu rezavě, huminové látky zbarvují vodu žlutě nebo žlutohnědě. Zdánlivé zbarvení dodávají vodě i nerozpuštěné (dispergované) látky např. jíl, fytoplankton.
 Antropogenního původu; např. vody z výroby barviv, z barvíren textilu, z výroby textilu.


Pach pitné vody

Je způsoben látkami, které jsou přirozenou součástí vody (např. H2S), látkami biologického původu (při odumírání mikroorganismů ve vodě), látkami ze splaškových nebo průmyslových odpadních vod. Tyto zdroje zápachu jsou primární.
Sekundární pach může voda získat např. při hygienickém zabezpečení chlorací.
Pach vody se vyjadřuje:
 jako prahová koncentrace látky (v mg/l), která způsobuje právě postižitelný pach. Stanovuje se tak, že se posuzovaná voda naředí bezzápašnou vodou. Pět posuzovatelů potom vzorky o teplotě 20 oC a 40 oC posuzuje a určí vzorek, u něhož je pach ještě postižitelný.
 jako míra pachu vyjádřená zředěním při kterém je pach ještě postižitelný.

Tvrdost pitné vody
Jedním ze základních vlastností pitné vody je její tvrdost, udávající v zásadě celkový obsah vápníku a hořčíku. Vyšší tvrdost může zhoršovat senzorické vlastnosti pitné vody:
• např. tvorba povlaku na hladině kávy nebo čaje
• ztráta aromatických látek z jídel a nápojů vyvázáním na uhličitan vápenatý
• nepříjemná chuť vody samotné pro některé konzumenty: chuťový práh vápníku je asi 100 - 300 mg/l, nepříjemná chuť obvykle od 500 mg/l, ale záleží na přítomnosti dalších iontů; také obsah hořčíku nad 170 mg/l ve spojení s ionty chloridů a síranů způsobuje hořkou chuť vody
• podle některých údajů se s tvrdostí vody zvyšuje doba vaření zeleniny a masa
Tvrdá voda hůře rozpouští mýdlo a prací prostředky a zvyšuje jejich spotřebu

Specifickým problémem se stává tvrdost při přípravě teplé vody. Když voda obsahuje hydrogenuhličitany (přechodnou uhličitanovou tvrdost), dojde při zahřívání k odstranění CO2 a změně hydrogenuhličitanu na uhličitan (vápenatý), který se vysráží ve formě tuhého vodního kamene na stěnách varných nádob, trubek a bojlerů.

Vodní zdroje
Vodní zdroj je zdroj podzemní nebo povrchové vody, který může být využíván pro lidskou potřebu. Charakteristickým rysem vodních zdrojů je jejich kontinuální obnova v rámci globálního oběhu vody na Zemi.
Při výběru vodních zdrojů pro zásobování pitnou vodou se dává přednost vodám podzemním a povrchovým vodám z horních toků řek a z vodárenských nádrží. Často však musí být upravována i méně kvalitní povrchová voda ze středních a dolních toků řek. Vodní zdroje lze rozdělit do těchto kategorií:
 zdroje, které dávají vodu v kvalitě pro pitné účely bez úprav
 zdroje, které dávají vodu vyžadující pouze jednoduché úpravy (desinfekci, odkyselení provzdušňováním)
 zdroje, které dávají vodu jež musí být pro pitné účely složitěji upravována
 zdroje, které dávají vodu nevhodnou k úpravě pro pitné účely.

Mezi nejvýznamnější faktory, které ovlivňují vydatnost a jakost vodních zdrojů patří srážky.
Srážky jsou výsledkem kondenzace nebo desublimace(termodynamický děj, pří němž přechází látka ze skupenství plynného přímo do skupenství pevného.) vodní páry v ovzduší nebo na povrchu území, předmětů a vegetace.


Požadavky na jakost vody
Požadavky na jakost vody se řídí účelem jejího použití. Podle účelu použití se nejčastěji jedná o vodu pitnou, užitkovou a provozní.
Pitná voda je určena pro zásobování obyvatelstva pro pití a vaření. Je určena také k použití v potravinářském průmyslu, pro výrobu nápojů apod.
Užitková voda je hygienicky nezávadná, není však určena k pití a vaření. Ze zdravotního hlediska se na užitkovou vodu kladou stejné požadavky jako na vodu pitnou, některé z těchto požadavků však mohou být méně přísné (mohou však být i přísnější).
Provozní voda je voda používaná pro různé účely v průmyslu i zemědělství, například pro chlazení, mytí zařízení, rozpouštění, hydraulickou dopravu, napájení parních kotlů, zavlažování apod.




Pitná voda je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob...takhle nějak zní i definice pro zdravou, nezávadnou vodu..