Sedím tu a smutně koukám,
mám ze všeho strach a tak jen doufám.
doufám, že v hlavě si vše řádně probereš,
a nikdy už nikam nepudeš.
Nepudeš za jinou, nepudeš k ní,
přece mně nenecháš v tomhletom trápení.
Nemám už nic proč bych žila,
jen pro tebe já schopná žít byla.
Jenže ty mně pořád nechápeš,
a ani nevíš co vlastně chceš.

Co bude když tě ztratím?
O tom nechci ani přemýšlet zatím.
Tys vstoupila do mého stdce,

a doufám že ven se ti nechce.

I když za nic nemůžeš,

tak mi se vším vždy pomůžeš.

Já se ti snažím také pomoci,

protože se trápíš někdy až do noci.

Netrap se prosím Peťulko,

vždyť nad tebou svítí jasné slunko,

Slunko ve kterém máš přátele,

co nikdy nevykašlou se na tebe.