zasněžený víkend   17.Listopad 2007


Je sobota dopoledne já ležím v posteli a při pohledu z okna se mi naskytne neuvěřitelně nádherný obrázek bílé zasněžené krajiny............Moje hlava okamžitě spouští signál k přemýšlení nejlépe nad vším co jsem kdy pokazila a jak jsem vlastně skončila....Ale ať už se snažím jak chci na povrch stále intenzivněji vyplouvá myšlenka ze všech nejsilnější "jakto že jsem ve své posteli sama,co se stalo?".Není to přece tak dávno co vedle mně usínal člověk na kterém mi záleželo ze všeho nejvíc,a teď? jediné co mi zůstalo jsou vzpomínky pronásledované otazkou "co jsi udělala špatně"?Člověk si tyhle chvíle opakuje pořád a pořád dokola jestli nemohl udělat něco jinak nebo jestli se mohl zachovat jinak....teď už to vím mohla jsem udělat spoustu věcí jinak, ale neudělala jsem a teď jen v koutku duše tiše trpím..Odpusť ,že jsem nechala náš vztah zřítit do záhuby. Odpusť ,že jsem nebyla dost silná abych nás vyvedla ze zcestí.Odpusť...... napsal/a: XXselenaXX 11:40 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

Crazinka 19.11.2007 15:06:38

Lásko, lásko, ani nevíš jak to bolelo, ale snad je to už za námi a čeká nás teď už jen vše dobré. Nedělejme už blbosti a nedělejme si naschvály, mluvme spolu o všem a buďme už jen v pohodě. Znamenáš pro mně všecičko na světe, všecičko o co nechci nikdy přijít.. Miluju tě tak šíleně moc, že se to nedá ani vyjádřit. Už nechci být čertík:-) Teď už budu jenom hodná. Pusu