V zajetí slov ...
Všichni ví jenom já ne …
Prostě štve mě jak se na mě každý podívá a hned si myslí ževí co prožívám jak se cítím jestli mám dobrou nebo špatnou náladu.. Všichni sepletou nikdo to neví ,nevím to totiž ani já .
Jak někdo dokáže mluvit o mém životě přitom o mě nic neví ,ani neví jaká sem ale myslí si že mě zná celou .Co sem všechno prožila co měpotkalo prostě nic . To vím jenom já a nikdo jiný.Jenže ted nevím nic nwm co cítím nwm prostě nic. Snad nikdy sem neměla v sobětakový zmatek jako ted . Vím jen jedno že to co bylo tak mi moc ublížilo .Ale říkám si co je to za mnou naštěstí už v tom není ani kousek mého citu,prostě nic! Zajímalo by mě proč musíme prožít tolik bolesti něž najdeme to pravé .Myslím si ale že to pravé není …=( Nikdo není skutečně šťastný nikdo ! třeba setak jenom tváří ale přitom v srdci má něco co mu nedovoluje být skutečně šťastným.Když někdo hledá to pravé může to třeba hledat celý život a potom až už je starý tak si uvědomí že pořád hledal ale že celý život nebyl aspon trochuštastný . Že ho promarnil hledáním něčeho co vlastně ani není.Nebo člověk kterýje třeba ublížěný a vzdá to tak ztratí hodně času tím že si vždycky kdyžprožije něco hezké tak si řekne ne dopadne to stejně .Život je o riskování a ozkoušení . Proto by měl každý člověk využít šance být aspon trochu štastný .Život je boj ale ten kdo ho vzdá nepozná to krásné . Třeba lásku
každý okamžik s člověkem který pro tebe hodně znamená ti uvízne v paměti a potom si jednu vzpomeneš a usměješ se .Láska je to nejkrásnější co existuje .Milovatje to nejkrásnější co umíme tak proč to děláme tak málo. Myslím skutečně milovat!
Ne říct někomu po 5 dnech ´´chození ´´ miluju tě , těhle lidí je mi líto neznají význam toho slova .
