Je to tak, jak to přichází ...

12.Duben 2007

Určitě to znáš, když každé všední ráno začíná řevem motorů pod Tvými okny. Ani nevychutnáš svou vymezenou porci spánku, a je tu další rušitel : budík obecný. Ač se navenek tváří úplně nenápadně, zákeřně vyhrkne z jeho útrob neodbytné zvonění. Jo, napadne Tě ještě v polospánku, že bys měla vstát, protože Tvůj čas v posteli právě vypršel. Ale sladké snění, a převalování z boku na bok je lákavější, než-li cesta do koupelny. Vtom se přihlásí již probuzené útroby a nekompromisně zavelí : "vyskoč a utíkej, co můžeš rovnou na WC". Ale tělo i nohy jsou ještě ospalé, a narážejí bezprizorně do všeho kolem sebe. Konečně je tu první , a mnohdy i poslední, úleva dne. Začíná Ti svítat, že se musíš obléci, obout a jít vydělávat ty české zdevalvované korunky. V kuchyni nemůžeš nalézt ten puntíkatý hrnek, co jsi z něho včera večer ještě dopíjela zbytek melty. To není možné, řekneš si, přeci jsem ho někam sem odložila . Musí tu být, vždyť za chvíli musím už jít. Hrnek není zákonitě nalezen, a Tvá nálada klesá k bodu mrazu ... napsal/a: Zardoz 22:18 Link komentáře (0)