01.Únor 2008

Tak nam budou pani poslanci volit prezidenta.

Jak je uz v Cechach tradicni, kandidati jsou pouze dva, protoze vetsi pocet by mohl do parlamentu zanest nebezpecnou pluralitu a zkomplikovat predvolebni machinace a hry o hlasy na neunosnou a predevsim neukocirovatelnou mez. Po vypsouklem pseudointelektualovi v baretu Janu Sokolovi tentokrat levice jeste o neco pritvrdila s vytahovanim absolutne neznamych podivinu z klobouku, a pripravila si skutecny skvost- Svejnara.

Vaclav Klaus, ac byvaly zamestanec Prognostickeho Ustavu Ustredniho Vyboru KSC, je clovek, ktery pro Ceskou republiku udelal za poslednich 20 let zrejme vice, nez kdokoliv jiny, a rozhodne vice, nez Svejnar s Paroubkem a celym zbytkem StB dohromady. Retrospektivne- z pozice generala po bitve- je samozrejme mozne najit v polistopadovych ekonomickych reformach celou radu spornych kroku, a opatreni, ktera mozna mohla byt provedena o neco lepe. To ovsem vime ted, stejne jako az po hozeni bowlingove koule bezpecne vime, ze jsme meli prece jenom mirit trochu vic doprava. To vi ovsem potom vsichni. Trik je v tom, umet to dobre odhadnout uz predem, a to dokaze jedine profesional. Vaclav Klaus mezi profesionaly beze sporu patri. Po Vaclavu Havlovi, ktery zcela prokazatelne v nelehke situaci podepsal s bolseviky pakt ve smyslu "ja budu prezident, vy si za to rozdelite statni podniky, vyvaznete bez trestu a dalsich dvacet let budete z pozadi tahat za nitky" a v soucasne dobe se zmaha jen na bezzube syckovani z pomezni cary, je Vaclav Klaus konecne prezidentem, ktery vi co dela, rozumi fungovani sveta, lidi a ekonomik v nem a v neposledni rade umi reprezentovat (napriklad zvolenim odpovidajici velikosti obleku a distinguovanym projevem, coz se o Havlovi rict nedalo), a navic ma jako jeden z mala politiku v celosvetovem meritku vlastni nazor, ktery se neboji hajit, a s kterym se sice muzeme a nemusime stotoznovat, ale v zadnem pripade bychom ho za nej nemeli odsuzovat. Nesmime zapomenout ani na kuponovou privatizaci, kterou velmi obratne brnknul na ceskou strunu "neco zadarmo" a odvratil tak kolem roku 1993 zcela realne hrozici pad zpet do komunismu. Malokdo vi, ze podle udaju rozvedky tehdy vice nez polovina obyvatelstva, jeste nez poradne docinkaly klice na Vaclavaku, tesknila po starych "poradcich". Tak kratkou mame pamet.

S pozadim pana Svejnara je to po hrichu o poznani horsi.

Za varovani by soudny clovek mel povazovat uz fakt, ze se Svejnarovi podarilo v roce 1970 zcela hladce a legalne (s pasem a vyjezdni dolozkou) vycestovat za rodici do Svycarska. Dva roky po udalostech srpna 1968, na vrcholu normalizace, je to skutecne velmi, velmi neobvykle, a svedci to minimalne o vybornych stycich Svejnarovy rodiny v nejvyssich komunistickych kruzich, daleko pravdepodobneji pak o jejich primem zapojeni. Ostatne neobvykly je i fakt, ze nikdo ze Svejnarovych nebyl, narozdil od prakticky vsech normalnich emigrantu, v nepritomnosti odsouzen. Lze se domnivat, ze spise nez o emigraci slo proste o vyvezeni deti prominentniho agenta komunisticke rozvedky (a ze stary pan Svejnar disponoval temer urcite diplomatickym pasem) za rodici, a nasledne na studia do luna satanova, arcinepritele delnicke tridy, imperialistickych USA. Nekde tady lze hledat i pocatek vazeb, ktere nakonec skrze osobu pana Paroubka Svejnarovi  zprostredkovaly kandidaturu na post prezidenta.

Alarmujici je i zpusob, jakym Svejnar otevrene a nepokryte lze ve svem zivotopise, a mimo jine napriklad tvrdi, ze je clenem komise pro udelovani Nobelovy Ceny. Ve skutecnosti byl pan Svejnar pouze jednim z nekolika tisic kandidatu na zmineny post, a k jeho zvoleni nikdy nedoslo. Podobnym zpusobem svuj kadrovy profil jako spravny komsomolec vylepsuje na nekolika mistech.

Domnivam se, ze politik by mel predevsim prijit s pozitivnim a transparentnim programem a jasnou vizi. Tuto podminku Vaclav Klaus splnuje. Na druhou stranu Svejnar spoleha toliko na negativni vymezeni, a jeho volebni program lze shrnout do slov "Nejsem Klaus", coz muze padnout na urodnou pudu maximalne u komunistu a enviromentalistu, kterym jde o nalepky a ideologicka prohlaseni vic, nez o skutecnou politickou napln. Globalne oteplena konopna mladez pak bez mrknuti oka broji proti vsemu americkemu, vylepuje plakaty se stryckem Samem ktery "chce svuj radar" a zaroven touzi mit za prezidenta syna agenta komunistickych "diplomatickych" sluzeb s neplatnym ceskym obcanstvim vzdelaneho v USA, ktery se smeje narodu vylhanym zivotopisem. Ostatne nema jinou moznost, protoze svuj skutecny zivotopis by si jako kandidat na prezidenta CR za ramecek rozhodne nedal.

Fascinuje me i drzost, s kterou bolsevici vytahnou ze svych rudych analu cloveka, o kterem v CR nikdy nikdo neslysel, a jehoz rodina musela patrit k nejvyssim predlistopadovym komunistickym kruhum, a temer nikomu nepripada divne, ze se vubec uvazuje o jeho kandidature na post prezidenta. To jsme natolik zvykli, ze Velky (rudy) Bratr rozhoduje za nas, ze nepotrebujeme ani znat kandidata na post nejvyssiho predstavitele nasi zeme? Skutecne je Cechum tak jedno, kdo jim vladne, dokud maji svoje knedliky, pivo a souloz? (nic proti knedlikum, pivu a soulozi...naopak)

Budto je to skutecne tak, a Cesi jsou vyjimecne omezeni ignoranti (cemuz ani na minutu neverim), nebo se cosi prohnileho deje v mediich. S kymkoliv jsem za posledni mesic mluvil, s vetsim ci mensim zapalem by, v pripade prime volby, volil Klause. Muze to byt samozrejme dano tim, ze se bezne nevyskytuji v delnickych putykach v Ostrave Porube, ani na psychedelickych dychancich Antify. Na druhou stranu vsak, i mezi lidmi, kteri Vaclava Klause z nejruznejsich duvodu prilis nemusi, nikdy nezaznel ani jeden jediny hlas, ktery by byt jen v naznaku nejak preferoval Svejnara. Nejcastejsi reakci bylo "kdo to vubec je", coz je vzhledem k situaci naprosto adekvatni. Nicmene podle pruzkumu je verejne mineni temer presne rozstipnuto ve dvi ve prospech obou kandidatu. Tedy temer polovina naroda udajne touzi mit za prezidenta cloveka, ktereho vubec nezna, ktery lze o sve minulosti, a kteremu kandidaturu zajistily zbytky bolsevickych vazeb. Autory techto orwellovskych statistickych pokusu o self-fulfilling prophecy budou zrejme podobne objektivni a nezavisle zdroje, jako ty, ktere prisuzuji CSSD desetiprocentni naskok v preferencich, prestoze s reformami jsou spokojeny tri petiny lidi (tedy daleko vice, nez volicska zakladna ODS v predchozich volbach) a 90% naroda se od noveho roku zvedly platy. Inu, prani otcem myslenky.

A nebo hlasy nejsou mereny poctem, ale podle hlasitosti. 50% hlasu cely cesky narod, 50% kriklounsky aparatcik Paroubek. To by tak odpovidalo.

Vložil: Zbyhnev ¤ Komentářů (0)
23.Prosinec 2007
Vánoce.

Co se vám vybaví, když se řekne Vánoce?

Sváteční atmosféra? Sníh, koledy, rolničky, chocholaté sobí prdelky, spasitel a svařák?

Nebo záclony?

Svátky, které začaly jako vyžrávání přebytečných zásob v polovině zimy, se ve své podstatě nezměnily- nyní jde pro změnu o utracení peněz, které nejsou nezbytně nutné k přežití do jara.

Vánoce mají svou nezaměnitelnou atmosféru.
Z rádia halasí klasické vánoční koledy, jako Tichá noc, Purpura, Narodil se Kristus pán a Last christmas od Wham. Ipod s kolekcí The Best of Depeche Mode už ani neodpojuji z autorádia a nesmrtelným hitem "Everything counts" utužuji svou nákupní horečku na 40 stupních.

V podzemních i nadzemních parkovištích svádejí roje nadržených shopperů boje o místo na slunci, a pokud možno co nejblíže u výtahu. Děti bezmocně vlají za matkami ověšenými taškami. Slabší manželé taktéž. Narušené teritoriální instinkty, neandrtálské sběračské atavismy, nářek a skřípění zubů.

Svátky klidu a míru my well shaped ass.

Mimochodem, mezi velmi memorabilní zážitky se letos zapsalo zejména soukáni třímetrového malířského stojanu do roomstera.

Velmi zajímavým fenoménem je i vánoční úklid. Výsledkem většiny úklidů je, že neuklizený prostor se změní v prostor uklizený. Ne tak o Vánocích. Tohle je jiná liga.

Kde byly rozházené boty, jsou rozházené boty do značné míry vyplněné jehličím, a tam, kde bývaly klíče, je teď tlustá igelitová plachta, protože předsíň byla uzpůsobena na žardinkářskou a věncařskou dílnu. Druhý den se pokouším najít východ z domu, za kterým bych nešlápl do hrnce s bramborama. Kde byly garnýže se záclonami, jsou garnýže bez záclon, záclony bez garnýží, garnýže s prasklými úchyty, úchyty s prasklými garnýžemi a jediné, co zatím neprasklo, jsou samy záclony, což je vzhledem k množství škrobu s podivem. Výroční rezáclonizace znamená, že už týden trávím výškovými pracemi. Až mi budou příště na US Embassy brát otisky prstů, uvídí tam akorát žabky.

Na záchodě nade mnou visí damoklovo jmelí.

Interiér domu připomíná spíš hájovnu.

V důsledku mám tuhle část roku, i přes nezanedbatelné stress faktory, docela rád. Na zimě je něco čistého a uklidňujícího. Taky rád kupuju blízkým lidem dárky (a podobně rád je od nich dostávám).

Víte co...pojďme si udělat jiné, lepší Vánoce. Vánoce, kdy nákup dárku není jen další položkou na seznamu domácích prací. Vánoce, kdy návštěva není jednoduše povinnost. 

Vánoce takové, jaké mají být.

Vánoce pro radost.
Vložil: Zbyhnev ¤ Komentářů (0)
20.Listopad 2007
Minulý týden v médiích profrčála zpráva, že se Japonci chystají na velryby. Jsem celkem známý poměrně kritickým postojem, který k ekologické tématice, tak jak je obvykle prezentována, zaujímám, respektive velmi ostrým odlišováním péče o životní prostředí od ideologií a soukromých zájmů na státním vemeni visících větrníkářů a řepkařů. V tomto případě však zaujímám jednoznačně provelrybí stanovisko.

Japonci se hájí tím, že lov velryb je součástí jejich kulturní tradice. Tak mě napadá, že součástí naší kulturní tradice je zase svrhávání atomových bomb na Japonsko :-).
Vložil: Zbyhnev ¤ Komentářů (0)
15.Listopad 2007
Dnes v průběhu přednášky "Platón- zlo a bytí" vzniklo v důsledku dlouhé chvíle, která zákonitě na podobných přednáškách nastává další vrcholné dílo světové poezie. Hosana.

Jistě si všichni občas všímáme zejména starších lidí, kteří v televizních či novinových anketách truchlí nad zašlými časy a zejména nad podstatně příznivějšími cenami základních komodit za minulého režimu, a při tom všem jaksi opomíjejí, že mezi zvýšením cen a jejich příjmu je podstatný nepoměr právě ve prospěch příjmů.

I jim, a zejména všem, kdo s nimi občas příchází do styku je určen následující opus:

V Listopadu před léty
Máňo, koukej, to je síla
Zdražili nám kotléty
Dvacku stojí kostka sýra
Lahváč stojí jako basa
Máňa zírá na účtenku
To je bordel, kýho ďasa
Jezevčice kňourá venku
Máňa totiž zapomněla
Máslo stojí dvacku, sic
Kolik prachů tehdy měla
A že má teď pětkrát víc


Ano, Voltéér rotuje v hrobě závistí.
Vložil: Zbyhnev ¤ Komentářů (0)
Jelikož si blogýsek posledních cca pět let pořizuje kdo má díru do prdele a jelikož jsme už před deseti lety princip blogu na gymplu jako první na světě vymysleli a tehdy nerealizovali (a už po několikáté se tak vlastní leností připravili o miliardy dolarů), založil jsem si z čiré zlomyslnosti rovněž jeden, aby teda ostatní viděli, jak se to dělá. Kdo jiný, než duchovní otec žánru by to měl vědět.

V přípravě je extenzivní projekt, pro který je toto testem, jestli to vydržím psát. V nepravděpodobném případě, že se tomuto blogu podaří vytvořit si stálou čtenářskou základnu pak zároveň toto může fungovat jako marketingová pomůcka, protože extenzivní projekt bez čtenářů je faux pas.

Květiny a výhružné dopisy posílejte na obvyklou adresu (tj. květiny ke mě, výhružné dopisy Bursíkovi).

Váš famózní,

Zbyhněv
Vložil: Zbyhnev ¤ Komentářů (0)