PERSKÁ KOČKA 01.Květen 2008
PLEMENO:
Perská kočka je plemeno dlouhosrstých koček
PŮVOD:
V původu tohoto plemene je mnoho nejasného. Podle všeho se na jejím vývinu přičinily pouštní a asijské stepní kočky, žijící v dávné době na teritorii blízké Asie. Předpokládáme, že jejich vlastí je Turecko. Historické „zřeďování“ perské kočky se v Evropě začíná v 16.až 17.století, kdy byla dovezena do Itálie a následně i do Francie. Zvíře se dost rozšířilo a získalo velikou oblibu.
VELIKOST:
Perská kočka je středních rozměrů, robustní.
HMOTNOST:
V rozmezí 3,5 až 7 kg.
SRST:
Tělo je pokryté hedvábnou, lechtavou, měkkou a dlouhou srstí, což zvířeti dává zajímavý a přitažlivý vzhled. Okolo ramen a krku srst vytváří honosný „límec“.
Zbarvení je různé. Rozlišujeme řádově 90 různých druhů. Uznána je černá, bílá, modrá, červená, krémová, liliová. Jednobarevné kočky nesmějí mít skvrny nebo značky, tzn. že zbarvení celého těla musí být celistvě jednotné. Barva čenichu nosu, polštářků tlap a kníru podle pravidel odpovídá základnímu zbarvení.
HLAVA:
Je velká a masivní, s kulatým vypouklým čelem. Čelisti má plné. Kníry jsou na pohled dlouhé. Brada je silná, čelisti široké, mocné,
NOS:
Nos je maličký a krátký, avšak široký a zlehka zvednutý.
UŠI:
Uši mají trojúhelníkový tvar, jsou krátké, na koncích zakulacené, široce a nízko posazené, nakloněné dopředu, s chomáčky dlouhých vlasů uvnitř mušlí.
OČI:
Oči mají všechny perské kočky velice přitažlivé. Ohromují svojí velikostí i tvarem. Jsou velké, silné, kulaté, široce posazené a výrazné. Barva je tmavě oranžová, modrá, měděná. Kočky předepsaného zbarvení mají vlastní barvu očí.
TĚLO:
Masivní, silné, svalnaté, úměrně stavěné. Krk je krátký, trochu silnější. Hrudník je široký a hluboký. Ramena, záda a bedra mají silná. Nohy jsou krátké, rovné, výkonné, s dostatečně velkými vlasovými tlapami. Prsty jsou silné a sevřené, mezi nimi jsou chomáčky dlouhých vlasů.
OCAS:
Není dlouhý, je spuštěn k zemi, huňatý, s lehce zatočeným konečkem.
CHARAKTER:
Perská kočka se vyznačuje přítulným charakterem a plnou důvěrou k člověku. Je spokojená a klidná. Její oddanost k člověku je možné přirovnat i k oddanosti psa.
OSTATNÍ POPIS:
Perské kočky se značkami na hlavě, tlapách a ocasu jsou řazeny do samostatného plemene – tzv. „point“. Perská kočka se v porovnání s jinými plemeny prokazuje nejvyšším stupněm zdomácnění. Ztratila dokonce i schopnost lovit myši, krysy a nemůže být mimo domov. Tyto zvláštnosti charakteru, spolu s nádherným zevnějškem, z ní činí „aristokratku“ mezi kočkami. Perská kočka je rozšířena v mnoha zemích světa.
PÉČE:
Perská kočka potřebuje každodenní důkladnou a pečlivou péči o srst.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
GCCF,FIFé,CFA,TICA
napsal/a: Zlatinko007 17:33 |
O zvířatech
Link
