*Ani nevím, jak pOřádně začít
rOzdělila bych tO na více kapitOl
bOhužel každá z nich, řeší neustále ten stejný prOblém =[ NEMÁM V HLAVĚ JASNO? - NEVÍM CO DOOPRAVDY CHCI? - NEVÍM, KDO MI ZA TO KAŽDOPÁDNĚ STOJÍ? NEUMÍM SE ROZHODNOUT PODLE SEBE?
Sakra prOč se mi v hlavě musí neustále hrOmadit miliarda otázek, na který ikdybych sebevíc chtěla, tak prOstě nedOkážu odpovědět
Pořád tu osObu vidím před sebOu, jakO kdyby ve mne zanechala kus "sebe"
=[
vídám jí každý den
zdá se mi o ní
když přivřu oči, stOjí zase předemnOu
první myšlenka, když se ránO prObudím - zase "ona"
usmívá se a hází nevinné obličeje
ale sama si neuvědOmuje, jak mi těmi maličkOstmi zamOtává hlavu =[ je tO k zbláznění
Vím, že mám úžasnýhO kluka, kteréhO z celéhO srdce MILUJU
, tOho nejlepšíhO přítele
, rOdinu, prO kterou bych udělala cOkoliv na světě
ale také vím, že kdybych udělala první krOk, už není cesty zpět a jak rychle bych učinila, tak rychle bych spadla hOdně dOlu
Tam, kde je člOvěk úplně sám, tam, kde se na nikOho nebere žádný ohled a každý se řídí pOdle tý svOjí teorie
A nebO né? Proč furt hledat jen ty >NEGATIVA< ?
Co když by jsem se rázem ocitla uplně jinde
Tam, kde je láska na prvním místě
tam, kde pOkaždé najdu tu pOmocnou ruku
Úplně jiný svět
mOžná se kOukám skrz "žůžOvé brýle" ale ikdyby
Pořád tu stOjím jen já, a všichni kOlem
a teď je otázka - zůstat stát tak, jakO tOmu bylO doteď a nebO udělat ten krOk a změnit opravdu absOlutně všechnO
Ta otázku mi neustále tkví v hlavě
***