Kathenka

 Píše se rok 2007, je 1.6. - den dětí, ale my slavíme úplně něco jiného. Ano, slavíme dospělost, maturitu a hlavně to, že se po celých osmi letech rozcházíme do celého světa.
Všechno začalo nevinně. Pomalu jsme se scházeli chystali a pili kofolku v dědince jménem Stříbrnice a povídali si co bylo a nebylo za celou dobu, co se známe. Pak dorazilo to hlavní, pivečko..1,2...6..a party se rozjela.
Vodní dýmka obsahovala sice jen ovocný tabáček, ale když tak přemýšlím bylo to spíše dobře.
Kolem 6 se začali scházet naši "milovaní" učitelé. Dokonce i Mlčda, která která ještě žadném maturitním večírku nebyla, došla (objímat ji je zážitek na celý život) a pak p. uč. Vránová (viz. Vranka) přijela za námi na kolečkových bruslích a pařila s námi do rána...Náš milováný Karel dokonce dojel i se spacákem a ranní hlody-3:00 že já jsem byla strašně hodná, a že mu budu chybět mě dojímaly i v alkoholovém delíriu..
Pařba byla skvělá a žážitky ještě lepší..budete mi všichni mocinky chybět..
Takže si pamatujte Ševinu hlášku: Zajdové můžou chodit do křovíků..a Kozenky taky!
P.S. Děkuji Miláčkovi, že se se mnou tak rozčiloval..jsem mu vděčná za odvoz a teplou postýlku

Photo: Zajda a Kozenka