_NiKyyi_

Vím, že tě nemůžu mít,
neznáš mě,
a tak nechám si o tobě jen snít.

Kolik dní to ještě potrvá,
než odhodlám se za tebou jít?
Nevím, ale nevydržím už jen snít.

Tak prosím, všimni si že žiju,
a v mých očích uvidíš, že tě miluju...

Co je to vlastně láska?
Světlem oděná kráska.
Co je to vlastně slunce?
To jsou dvě spojené ruce.
Co jdou spolu životem,
v srdci slunce v duši den.

Ne světě je krásný mít někoho ráda,
hrozně moc bolí a zamrazí jeho zrada.
Moje srdce je samo potřebuje pomazlení,
od milovaného muže krásné probuzení.

Však krásné jsou pusinky na líčka,
přitom se horlivě rozhoří svíčka.
Do všecho připojit něžnost a pomazlení,
láska je jedno velké souznění

Teď vím, že prožít to nádherné je v životě nejtěžší
být milovám a milovat to každé srdce potěší.
Mám zvláštní tušení, že láska je mi na blízku,
nejsem si tím úplně jistá čekám na jiskru.

Jednou v životě se dostaví
tím se moje tělo zpátky postaví.

Když večer sama usínám, dívám se na nebe,
Když se vzhůru podívám, vidím tam Tebe.
Srdci svému naslouchám, slyším jeho tlukot,
Své srdce tak poslouchám, mám k tomu důvod.
Když ráno vstávám, z krásného snu,
Když se probouzím do dlouhého dnu.
Srdci naslouchám, cítím jeho zář,
Své srdce poslouchám, vidím tam Tvou tvář.
Miluji Tě...

Miluju Tě,
jen Ty jsi láska má,
tak něžná,vzrušující,
jediná.

Miluju Tě stále víc,
každý den toužím stokrát to říct,
že jen s Tebou lásku prožívám
a s Tvým jménem na rtech
stávám i usínám.

Miluji Tě,
tak nenechávej mne už samotnou,
přijď a do svých dlaní vezmi ruku mou.
Bez Tebe se mé srdce souží,
zašeptám ti do ouška po čem toužím
a jak moc Tě miluji...

Autor _NiKyyi_ on 21.Duben 2009 at 09:38 | Permalink