RUSKO BEZ MEDVEDU NA ULICI 24.Květen 2007
Tak se rok s rokem sesel..jak to rychle utika,kdyz u Vas rok ma “pouhych” 8 mesicu.Ale ti, kdo me znaji, moc dobre vedi, jaky rok mam na mysli. Ten rusky samozrejme!!! Do moje odjezdu z Petrohradu zbyva presne 7 dni a nekolik hodin. Dneska jsem udelal posledni cast testu z rustiny. Pouzit slovo udelala mi neprijde zase tak vhodne vzhledem k tomu, ze dane vysledky jsou jeste porad velkou neznamou, takze pouziju radeji slovo absolvovala. A tak sedim doma..vsimli jste si posledniho slova?! Jak se za pouhy rok muze z uplne neznameho, nepristupneho mesta stat domov. To clovek pociti pouze tehdy, je-li dobrovolne ci nedobrovolne vyhnan za hranice sve maticky zeme. Me se toho povedlo dobit, a tak jsem minuly rok na konci rijna odjela na rok studovat do Ruske federace, presneji receno na Sankt Peterburskou statni univerzitu {domnivam se, ze podle nazvu jiz neni podstatne psat, v jakem meste se nachazi}. A tak tu sedim na gauci, venku na ulici nevidim ani jednoho medveda a ranni opilci uz take zalezli spat… a nebo dal pit. A ja Vam tedy povim svuj Rusky pribeh. Ti, kteri sympatizuji spise s jinou “zaoceanskou” zemi, necht se zde radeji zastavi, protze jim moje radky zustanou zcela zakryty oblakem z prepalenych hamburgeru.
Pochopit Rusko je opravdu slozite. Nerikam, ze me se to povedlo na sto procent, nektere taje mi zustanu zakryty nejspi do konce zivota {napr. Jak je mozne ze ruske vlaky jezdi na cas, kdyz nic jineho tu na cas nepracuje}. Ale to, co jsem stihla za tento rok poznat, mi dalo alepson castecne pochopit ruskou dusi. Nebudu se tu rozebirat v jednotlivych zvycich, potrebach a manyrach Rusu, ale reknu jen jedno…ono by jste taky zacali pit, kdyby den mel zhruba sest hodin a to jeste tak mrazivych, ze stejne nepujdete ven, pokud vam doma zbyl jeste alespon jeden chleb ci, chcete-li rusky, jedno pivo. Musite jim naslouchat {cloveku, ketry zil v komunistickem CSFR se to tezko vysvetluje,ja vim}, snazit se pohlednout na vec z ruskeho pohledu {pokud vam to opravdu moc nepujde,tak sit oho jednoho panaka dejte}.No kdyz se vam to ale jednou podari, tak mate vlastne vyhrano. Vzdy jsem odsuzovala ty, kteri na narustajici preference komunisticke strany oponovali tim, ze jim za tech dob bylo lepe. Dnes, po zkusenosti z Ruska, uz to vazne chapu { uvolneni statne regulovanych cen se zkratka velice citelne projevilo}. Dlasi klyse, ktere mohu bez pochyb vyvratit, je to, ze s Rusi se neda obchodovat. Nekolikrat jsem si to zkusila, Pravda ne v milionovych sumach, a stacilo par minut druzneho rozhovoru a ihned byla cena na polovine puvodni.
A co jsem si na tehle zemi zamilovala? Krome toho, ze na trase Moskva- Petrohrad se muzete o jakemkoliv spolucestujicim dozvedet cely jeho zivot. Krome toho, ze na uradech pracuji vetsinou od tri do peti a to si jest eve ctzri udelaji prestavku na kafe. Krome toho, ze sdo autobusu muzete nastoupit, kde chcete, a vystoupit take tak {Pravda, nikdo vam nezaruci, ze pojede tu trasu, jakou jel vcera}. Krome toho {ted si ti, kteri nejakym zpusobem patri ke “kadrum” WTO ci EU zakryji oci} ze na kazdem rohu muzete koupit film,ktery vcera prisel do kin. Nebo nechce-li se vam cekat na autobus,proste si stopnete kolem jedouci auto, a jestli ma ridic volnou chvilku tak vas za nejakou tu drobnou vezme. No, dobra! Prejdeme na chvilku k vaznejsi note. Zamilovala jsem si zde nadherne domy, kolem kterych prochazite tisickrat tydne a stejne na nich po tisici prvni najdete neco noveho. Stejne tak mi prirostla k srdci plaz uprostred mesta u nestarsiho “baraku” celeho Sankt Peterburgu, kterym je Petropavlavska pevnost. A kdyz vyjde prvni slunce, ktere je po dlouhe zime alepson malinko schopno hrat, lide se sen hrnou po stovkach, prilepi se k temne sede zdi a solarko mate srazu zaruceno. No, mozna vam bude ze zacatku trosku zima na nohy,ale to si za chvilku zvyknete. Kde jinde nez tady, muzete videt zavody aut primo na Finskem zalivu {vsimete si,ze tam nikde neni slovo pobrezi ci breh ci molo}. No a vedle techto odvaznych mladiku si spokojne sedi na sankach hloucek stariku rybaru, kteri co pet minut opet a opet vyrezavaji diry do ledu a vyndavaji led, co se tam za minutu po tom,co tu diru vyrezali, opet zacne tvorit. Desti a vetru uz tu zkratka neporuci. I kdyz…. Na den vitezstvi 9. kvetna {pro ty, kteri znaji, ze u nas se slavi osmeho dodavam, ze smlouva byla oficialne podepsana kolem jedenacte vecerni stredoevropskeho casu. No a to uz v Moskve meli brzke rano nasledujiciho dne}..vratme se k tematu. Na “Den pobedy” letadla nad Moskvou vesele rozhaneli mraky, neptejte se me jak, do tohoto oboru jiz me obzory nezasahuji.
Co se tyka pamatek, to do mych ruskych lasek nemohu samozrejme nezahrnout Ermitaz s “ciste ruskym” Picassem, Monetem a dalsimi mymi oblibenci. Hned u vchodu dostanete mapku, kterou je potreba otocit vzhuru nohami, aby jste se alespon malinko zorientovali, ale asi vam to pomuze leda tak najit hlavni vchod. Dale uz po cuchu. A pokud se budete citi uplne ztracenymi, vzbudte jednu z mistnich babicek “dozorkyn” a ona vam plynou rustinou moooc rada pomuze. U treti zatacky napravo se sice nejspis zase ocitnete tam, kde pred peti minutami, ale neztracejte nadeji, do zavreni muzea zbyva jeste 6 hodin.
No a mou laskou cislo jedna a mym studentskym domovem se stala oblast kolem Smolneho sabora. Vzdy me to tahlo k moci proste no.. V roce 1917 tu sidlila Leninova “tlupa” a prave odtud vysel povel STRILET smer
Nerikam, ze ma Ruska jen pozitivni stranky…ostatne, ktera zeme ano?! Nebudu zde mluvit o dnech bez teple vody, kdy umit se studenou znamenalo nasledne ze sebe odlamovat kousky ledu. Nepsala jsem zde ani o hodinach a hodinach stravenych na uradech a o tom, ze za jeden tok jsem 3 podstoupila testy na HIV {jistota je jistota}. A uz vubec zde nebudu zduraznovat to, ze kontakt s policii jet u velice nemili, ale velice pravdepodobny. Ale pres to vsechno..voda se da ohrat, urednice obalamutit a policista pri kratke sukni ukacat a pri kalhotach podplatit… jsem v Rusku nechala kus sve duse a ono ve me!!!!!!
Tak co, jeste se Vam porad Rusko nezalibilo?! Pokud ne, premlouvat vas nebudu, ale zustane vam utajena uzasna chut susenek a cokolad jmenem Alenka a certsve upecenych pirohu, ve kterych se skryva cokoliv, na co maji vase chutove bunky spadeno.
A pokud jsem vas svym pribehem zaujala ci dokonce nadchla, nezbyva nez parkrat zajit na ambasadu {na prvni pokus se vam nepodari vyplnit spravne vsechny dokumenty}, koupit letenku, osvezit par ruskych frazi a huraa do Bohem opominane zeme.
УДАЧИ ВАМ!!!!
napsal/a: adis1985 19:32 | Link
