Tak jsme včera byly s babulkou darovat krev ve FN Brno Bohunice, akorát Terku odmítli, protože byla nedávno mimo Evropu ( V Egyptě).. ale neva, příště půjdem zas jinak já jsem teda darovala a bylo to úplně v pohodě, ani to nebolelo odebírá se asi půl litru krve. Akorát jsem pak byla trochu jetá, protože jsem měla nízkej tlak, ale přežila jsem
 Jinak v poslední době často vídám reklamu na Sana plasmu, což je ,,darování"  krevní plasmy komerční instituci, která vás za to odmění částkou v hodnotě 400 korun a za tuhle cenu si můžete nechávata každý týden nechávat rozpíchávat zápěstí za vidinou odměny.. tak tomuhle ja neříkám dárování, ale prodávání své plasmy a už mi to začíná připomínat obchoidování s orgány, jelikož naivní veřejnost věří ( nebo alespoň někteří ), že jejich plasma putuje na dobročinné účely k nemocným lidem, ale kdepak, tahle plasma se prodává do zahraničí na výzkum apod. a k nám se nikdy nedostane..
 Myslím, že když člověk chce jít vážně ,,darovat" krev, tak by měl vyhledat solidnější instituci než tu, kde vás lákají na internet zdarma apod. Krevní plasmu totiž můžete darovat i ve Fakultní nemocnici Brno Bohunice, ale dostanete da to ,,jenom" poukázku v hodnotě 30 korun a dva žetony do automatu na pití a na sladkosti... ale myslím, že když ji darujete než prodáte a dostane se k někomu, kdo ji opravdu potřebuje, tak máte mnohem lepší pocit, než když si koupíte nový tričko za 400... Ale každý jsme jiný, že??
 Jinak je možnost se nahlásit i jako dobrovolný dárce kostní dřeně, kterou ale nedarujete hned, ale jenom, pokud by se našel někdo, kdo by se shodoval s vaší a to je možnost ve čtyřčlenné rodině 1:4 ,takže s někým, kdo není v žádném příbuzenském vztahu atk 1: 1000000, a myslím, že když už se podaří, že se najde někdo, komu můžu zachránit život, při tak nízké pravděpodobnosti, tak si myslím, že trocha bolesti stojí za záchranu života... Terka a já jsme šly do toho, a ty??

 ,, V tomto tak nízce smýšlejícím světě, je člověk buď něčí manželkou nebo něčí kurvou - anebo je na nejrychlejší cestě stát se jedním či druhým."          
                                                                                Jenny Fieldsová - Sexuálně podezřelá

Tyhle spoty pry byly v telce, skoda, ze uz nejsou a ja je nevidela...
 
   Cernoch mluvi na belocha:
 ,,Ty mi rikas, ze jsem barevnej... Ale ja, kdyz se opalim, jsem porad cernej. Ja, kdyz se cervenam a je mi trapne, jsem porad cernej. Zato ty, kdyz se opalis, tak ztmavnes. Kdyz se stydis a je ti trapne, tak zrudnes. A ty, mi budes rikat, ze JA jsem barevnej??"  :)

 Heeeej, nevěřila bych, že můžu mít dvoudenní kocovinu... ale vypadá to, že už to tak bude:) nevětší síla to byla včera po cestě do Laa- už nikdy ne s kocovinou:D- a  dneska s Verunkou v práááci.. ale jako pátek stál za to!!Mnam a to masíčko..:) a za to všecko dlužím babulce mojí milovanéééé:-* dekuju beruško!
 A celkem síla byla, když jsem ráno obejvila svoje kalhoty někde uuuplne jinde, nez jsem je nechala.. a hmm to ranni koupani.. mno vime svoje holky,ne??:D ale jako aby se kluci nechali premlouvat za nahyma babama do bazenuuu.. :D mno proste to byla BOBMA a dekuji vsem zucastnenym a aji za darecky!! Jste supr!!MVMR:-*

 Neříkej, že nemůžeš, když nechceš. Protože přijdou velmi brzy dny, kdy to bude daleko horší. Budeš pro změnu chtít a pak už nebudeš moci...

 'Buď silná osobnost, bolest přejde! ptáš se:
Co když přijde další? Pak buď ještě silnější.
A pak s každou další budeš sílit, až nakonec přijde ta poslední.
A ty? Už budeš z oceli, a mít srdce z ledu, však budeš vědět, že láska ti už neublíží...'

 Někdy stačí člověku hledět jen do očí... dozvíš se víc i beze slov....

 I love walking in the rain, beacause no one knows, I´m crying.....

 Věrnost v lásce je vzácná vlastnost. Někteří muži jsou dokonce věrni najednou i více ženám.

 Jediný talent muže spočívá v tom, že umí opravdu milovat. Ovšem - ne vždy, ne věrně, ne často, ne nadlouho.

 Pravá láska je ta, která zůstává ať jí dáváme všechno nebo jí všechno odpíráme.

 Nejbolestnější je vedle někoho sedět, jen tak se ho letmo dotýkat,plakat pro něj po nocích, ale vědět, že ho nikdy nemužeme mít ...

 Kdo tě nechce, ten si tě nezaslouží.

 A je tady podzim a s ním u těch méně šťastných z nás i podzimní depka... Ať se snažím jak chci, tak aji tak se mi semtam do hlavy vloudí ty nepříjemný myšlenky... a já je nechci!!!A nebudu je mít!!!I když... možná... trochu ale i tak mám podzim z části moc ráada... dřív jsem jako menší s radostí vyhazovala popadaný listy ze stromů do vzduch nad hlavu a jen tak mezi nima skákala jak šiblá..(jak?) dneska bych se měla strach jich dotknoutale.. je to náádhera ty barvy okolo a ten vítr... semtam smutný myšlenky.... ale nééé ja se snažím,a když se snažím, tak mi to přece musí vyjít ne?? Tak teda s hlavou vzhůru a úsměvem na tváři do krásného nového podzimního dne... listí je všude dost...

Tohle je poprvé,co píšu do deníku,ale také poprvé,co jsem někomu měla možnost zachránit život,nebála se a zasáhla....a mám tak úžasný pocit,který člověk zažije jen málokdy,pokud vůbec.
Byla jsem na cestě do města,když jsem si v šalině sedla za spícího kluka kolem 20.Byl tam cítit alkohol a jeho výpary,ale řekla jsem si,že to překousnu.
V půlce cesty se najednou sesunul ze sedadla ,uhodil se do hlavy a zůstal nehybně ležet.Podívala jsem se na lidi okolo,jejich reakce mě nijak zvlášť nepřekvapila-v dnešní době,kdy křičíš o pomoc a každej se radši stará o to svý,než aby pomohl,strachy sám o sebe.
Zvedla jsem se a šla k němu,snžila jsem se mu nahmatat tep,ale nešlo mi to.Po chvilce přišel ješťe jeden kluk a paní.Začali mi pomáhat.Zjistili jsme,že dýchá,paní dala věďet řidiči a ten kluk zavolal sanitku.
Dali jsme ho do stabilizované polohy,držela jsem mu hlavu a ješťe předtím mu ten kluk strčil prsty do úst,aby se ujistil,že nemá zapadlý jazyk,zato má můj veliký obdiv,jelikož jsem pomohla,ale tohle se mi vážně protivilo,jelikož mu tekly sliny z úst a nejenom to.
Udrželi jsme ho v této poloze až do příjezdu sanitky,kdy už se o něj postarali k tomu specializovaní.
Vždycky jsem si říkala,jestli bych zasáhla,dít se kolem mě něco takovýho,a teď už vím,že ANO a jsem na sebe PYŠNÁ!!!Jako snad nikdy a nejen ten adrenalin a ten pocit,zachránit někomu život stojí za to:)