jeden den

19.Leden 2005

mily dennicku, uz je zase pondelok je 7.15 a ja som zase v tramvaji do prace, kde mne zase serve nase fetisisticka vratna ze som si neoklepal boty a pradepodobne bude vyzadovat nejaky telesny trest. I kdyz jsem muzskeho pohlavi, tak musim priznat ze sukat se 150kg vratnou v pondeli rano neni zravna idealni zacatek pracovniho tydne. po nechtene rozcvicke prichazim na pracovisko kde uz sedi nadrzeny kolegove vypravejici si nerealne sexualne zazitky z vikendu. kdyz jeden vypravi, ostatni ho napjate poslouchaji a hltaji kazde jeho slovo a frazi, nech uz zni akokolvek neuveritelne. aktualni vypravec s egem az na strope sa snazi vymyslet nejpravdepodobnejsi verzi vveho pribehu a s povisenim sleduje udivene tvare slintajici na jeho rukave. za par hodin prichazi sef. ako vzdy so znacnym oneskorenim v doprovode s nejakou "pritelkyni". zavrou se v kancelari s pocitem soukromi. od prichodu naseho chlebodarce je na pracovisku prehustene ticho. prediraji se cezen jenom predstirane vzdychy a zvuk kancelarskeho stola skrabajujeho stare parkety vychadzajuceho z uzavrete kancelare. divam se okolo sebe a narazam na predstirany nezajem hrdinskych vypravecov, kterim se za tenkymi zdemi realizuje sny a ktery celou svou fantazii vkladaji do predstavy nachazet sa v kuzi sveho nadrizeneho. Kdyz stenani ustane, otevrou se dvere vsemizhlizenej komnaty a vsechny hlavy jak na dalkove ovladani sleduji kroky namyslene slecny jak opousti nase dobrovolne vezeni. aby to jeste nestacilo, pred odchodem z prace se do spomynane kancelare dostavam i ja. stojim pri dverich a nepricetne pozoruji prskajici hubu sveho sefa, drzi v rukach tlusty spis ktery mu slozi jako blatnik pri jeho uslintanom hlasitom prejave ktery by mi asi mel neco dohovorit. vidim len rucicku na hodinkach ako sa plazi k dnesnemu gongu.nabity optimizmom a plny energie se uz tesim na dalsi den v praci. napsal/a: alemble 15:55 Link komentáře (0)