Jsem jenom sen, co smí se Ti zdát.
Jsem jenom odrazem Tvé skutečné lásky.
Jsem vroucí vášeň, co svobodně smí plát,
Jsem bledá něha, co sbírá bílé sedmikrásky.

Jsem víla, jdoucí po lávce soužení
přes ostré kameny, přes kruté peřeje.
Jsem jenom tiché nic v rovnici toužení,
co hledá náruč Tvou, která ho zahřeje.

Vrbička

Když padají kapky deště,
mám dojem, že se Ti po mně stýská,
a zároveň jistotu, že jen vlahý vítr
v břízkách mi takové snění píská.

A fotky se z nich pro mě rodí v potoce
Jsme na nich spolu, náhle jedna brána.
a takový zvláštní pocit,
že mezi námi je hra vlastně nedohraná.

A kapky dál spojují se v řeky,
na oknech sbírají rychlost a dravě se derou
Chtějí se dostat dál, však sluneční prsty
jim berou tu jejich sílu rozeznělou.