Hlavně že si zašukal
Ahoj Zuzanko,
věřmi, že vím moc dobře, jak těžko Ti teď je, jak se trápíš... Prožil jsemto v životě několikrát, vím jak to bolí... Ale věř mi prosím, že takévím, že to přebolí... Věř mi také, že i já se teď trápím, trápím sekvůli bolesti, kterou jsem Ti způsobil, mám těžké a černé svědomí, ikdyž jsem Ti mockrát říkal, a Ty jsi to věděla, že jednou to skončí...Znamenal jsi pro mne mnohem víc, než si vůbec dokážeš představit,pomohla jsi mi strašně moc, když mi bylo těžko, a já jsem Ti za tovděčný, o to víc mě svědomí tíží... Ale sama moc dobře víš, jakrozdílné jsou naše světy... Nebyli bychom spolu dlouhodobě šťastní, věřmi... Jsi hezká, milá, a strašně hodná dívka, zasloužíš si chlapa, coTě bude milovat, aniž by mu u Tebe něco chybělo.. Taková láska přijde,uvidíš... Jen se neorientuj na tak staré chlapy, jako jsem já.. Víš,Zuzi, jsem sice věkem starý, ale uvnitř jsem hodně mladý, tělo je jenschránka na dětskou duši plnou snů... Kdybych se choval tak, jakodpovídá mému kalendářnímu věku, neměla bys ke mě takový vztah,nemilovala bys mne... Copak myslíš, že třeba ta moje různá slovíčka,zdrobnělinky, něžnost, hraní si, že to patří k chlapovi, kterému budeza dva roky padesát.. Milovala jsi sice 48 letého chlapa, ale veskutečnosti mladýho, až infaltilního kluka, věř mi...
Mrzímě, že to skončilo tak náhle a bez výstrahy, příliš rychle na to, abyses dokázala na to připravit. Ale Zuzanko, věř mi prosím i to, že jsemto neplánoval, že jsem to nevěděl dopředu.. Přišlo to tak náhle arychle, tak samozřejmě a přirozeně, že nebylo kdy vyslat varovnésignály.. Do hry vstoupila genetika, asi.. Oba jsme se poprvé v životěsetkali s duší a srdcem aristokratů, bylo to silnější než my... To, žese nám spolu tak strašně dobře pracovalo byla jen předzvěst, kteroujsme si hned neuvědomili...
Myslímna Tebe stále, trápím se, je mi to líto, že to proběhlo takto... Přálbych si, abys byla starší a zkušenější, protože bys už věděla, že itaková bolest se zhojí, a že přijdou lásky nové, ještě krásnější, ataké vím, že nakonec se na první opravdovou lásku vzpomíná v dobrém...Jsem rád, že jsem Ti alespoň ukázal cestu ke skutečné lásce, že jsem Tědostal od těch odpornějch kňakušáků, a že sis uvědomila, co vlastněláska je...
Promiň prosímvše špatné, vzpomínej ráda na vše dobré... Až to přebolí, až budešchtít a moct se mnou zase komunikovat, rád Tě uvidím, rád s Tebou zajduna kafíčko, budeš-li i Ty chtít...
Myslím na Tebe, Zuzanko, a je mi to opravdu líto...
Opatruj se, a netrap se... Nestojím za to...
pa pa, Honza
