Slyšela jsem hodně citátů a názorů co to vlastně je. Že je to cit to je jasný...ale dál už se to rozchází..někto tvrdí, že je to nemoc...někdo, že je to ta nejhezčí věc na světě.... nejspíš záleží na tom v které fázi tohoto citu se člověk nachází. Začátek?..jakási roztomilá nejistota...oťukávání...průzkum minulosti a plánování budoucnosti....Pak přichází střední část...taková taa opravdová zamilovanost...pořád spolu..všechno spolu..vzájemné navštěvování rodin...a v podstatě zaslepenost...Na konec...zjistíte že je to vlastně moc vážný..nebo se objeví na jedný straně někdo jiný ..lepší...a nebo jenom nějaký problém problém který pro jednoho z vás nepřekonatelný...minimálně jeden se zprvidla trápí...nechápe...
Chtěla bych vědět proč? Proč máme moc ubližovat?...Proč máme moc brát život.....Proč máme moc brát naději...A proč je tolik otázek na které neznáme odpovědi....
Někdo říká, že všechno co se nám v životě děje má nějaký smysl, že je to osud, ale jaký smysl má zklamání....smrt...chudoba...týrání....katastrofy..
Všichni říkají, že to chce čas...že ten všechno vyléčí....ale co když ne?...co když i po čase to nejde vzít jako životní zkušenost...co když i po tak dlouhý době je to otevřená rána...co když tak moc nesnášíte, ale uvnitř pořád čekáte na tu chvíli na to setkání...a je tu ta otázka...hledat? nehledat?....zazvonit u těch tolik známejch dveří.....ale co říct?....asi jenom Proč?
Proč milujeme ty co nás odmítají, a odmítáme ty co nás milují
Nikdo si nezaslouží tvé slzy a pláč, a ten kdo si je zaslouží tě nikdy nerozpláče...
Děvče se zeptalo clapce, jestli si myslí že je pěkná a on odpověděl ne.
Zeptala se ho, jestli by sní chtěl být navždy a on odpověděl ne.
Potom se ho zeptala, jestli by plakal kdyby odešla a on odpověděl ne.
Řekla dost, odešla prač, slzy padaly dolů po její tváři a chlapec ji chytl za ruku a řekl "Nejsi pěkná si nádherná, nechci být s tebou navždy ,já potřebuju být s tebou navždy a neplakal bych kdybys odešla...zemřel bych...
Až potkáš někoho kdo ti moc ublížil,
usměj se na něj, ať nepozná jak moc to bolelo.
