Už jste někdy cestovali autobusem, a nemám tím na mysli MHD neboklimatizovanou nadstandardní jednotku žlutých mravenců, které brázdí našírepublikou? Má mysl se zaměřila na neklimatizované přeplněné dálkové linky, kdecítíte jenom svůj pot a možná i pot svého souseda … nebezpečné blízko své intimnízóny…Děs běs…

Ti z Vás, kteří mají více štěstí, nežli-mi ostatní vyznavači hromadnépřepravy , to teď můžou zavřít  a jítčíst něco jiného, nebo se alespoň pak zapojit do diskuze, pokud jsi ovšem vzpomenetena nějakou příhodu ze svého hromadního přemísťování po rozpálené D1 a jíobdobných silnicích, kdy jste svůj studentský život nebo pokusy o prvnípracovní úspěchy také trávili v nějakém to zatuchlém autobuse, které jsouu nás bohužel ještě stále považovány  zastandart. A to nemáme ani zimu a ono se nám to jenom komplikuje.

Opravdu nerada cestuji autobusem, nemůžu u toho číst, ani psát, možná pakzkouknout nějaký trapacky film, jenom psát na noťásku, díky za moderní technikua notebooky které vydrží alespoň 2 hodky, a Vám ta cesta uteče rychleji nežli obyčejněbyste se jenom pařili a potili v tomhle kotle. Jediná nevýhoda u psaní u téhlepráci je ta, že Vám občas přeskakují písmenka nebo myška si běhá jako kola Vašehoautobusu v rytmu Hip Hop dálnice D1. Fakt umění, si to někdy vyzkoušejte setrefit …na klávesnici na to správní písmenko za těchto podmínek. Ale máme mýtnéa silnice jako tankodrom, ani psát články a kritiky nemůžeme, všechno mají titam nahoře promyšlení. Ale já to nějak zvládnu. Do Matičky Prahy to mám ještěcca 150 kilaků…

A tak co mámetady kolem za lidi?

No můj soused, typický příklad čumila, který se snaží spát a sem tam mujeho pohled zabrouzdá do mých řádků anebo do mého výstřihu… a já nemám zájem oiniciativu národnostních skupin, nejsem rasista, možná trochu…tak ho odpákujuslovy, jestli mi tady bude do toho pořád čumět…něco zamumle, nevím ani co,raději to ani nechci slyšet, je mi vedro a když mi je vedro dokážu být hodně nepříjemnáa to by nebylo moooc dobře. Tak raději šel asi spát nebo to tu na mněhraje…Neřeším.

A co máme tady dál? Jelikož musím mít pořád nohy při cestování vyložené, rozhořčilajsem souseda přede mnou, asi mu tlačím na záda, tak je chudák ze mne nervozní,ale nic mi neřekne, no jo mít sluchátka na uších nic neslyšet z toho žvatlánísousedů má své i výhody, nikdo po Vás nic nechce jako např. „ Slečno byla bystetak laskavá a dala dolů nohy z mého opěradla?(ale to že mně pak příšerněbolej nohy neřeší) já taky neřeším a neslyším a je mi dobře.

Jeho soused, takynějaký zanedbaný …. Jinak víte, jak poznáte v autobuse člověka, že někohomá? Tak, že většinou mají sebou sváču, tak tady drobí i na sousedy a kolem sebea ten kokteil vůní. Prstýnek, to už se nedá na to moc spoléhat, spousta mužů jejnenosí. A dále, ten jejich zkoumavý pohled při nástupu, ten mají jenom mužiopuštění a osamoceni…zkoumají, kdo kde sedí, jestli tady není nějaká paní neboslečna která by ho něčím okouzlila nebo měla ten osudný pohled, který mupodlomí kolena a zakopne o stupínek, když si jde sednout…

Proto je lepšímít sluneční brýle pánové, opravdu je to trapné a představa, že Vás vidím 3sek. A Vy mi skončíte na hrudním koši, mě spíše děsí, nežli lichotí…. To naštěstísem usnula a vzbudila se až na Florenci…

Po depresivním týdnu jsem si opravdu nemohla odpustit komentář na mužské lži, kterými se násholky a děvčata, snaží oblbnout muži a kluci kolem nás, když je něco ve vzduchu...když se něco děje.

Tak ku příkladu moje maličkost, samostatná osůbka, která je mírně ovlivněnasvými city a proto se diví někdy sama sobě, že to ještě z toho Nuselákunechtěla hodit přímo dolů...a to jenom proto, že se má více ráááda, než tutlupu jménem muži, která jí obklopuje každým dnem a protože už jí není 20 letale o pár více a už sladké řeči na ní vůbec neplatí a lži a výmluvy jípřivádějí do šílenství.

Tak co třeba tohle...Miláčku, já bych hrozně ráááda s tebou někam šla....to jejedno kam jen ne do postele, tam to znám. No a nejdříve souhlasíte, pokud Vám vzápětínedojde něco lepšího, jak se z toho vymluvit, nebo třeba nabídka lepšíhoprogramu z Vás udělá lháře Nr. uno a výmluvy, tak ty já znám na míle daleko. Aopravdu mě už nebaví jak si myslíte, jaký jste šikovný, že jste se z tohodostali, ale chci Vám tímto říct, že jste zbabělci, lháři, pokrytci...neumíteříct pravdu, pořád si na něco hrajete, pořád si dokazujete, jaký jste úžasní apřitom jste ubožáci Vy všichni, kteří neumíte říct, já s Tebou nikam nechci...Aproč? Protože nechcete zranit naše city?????

BLBOST, jde Vám jenom o to jsi dokázat, že jste skvělí, jedineční a být na sebehrdí...a být hrdý na to, že umím lhát mi přijde úplně antisexy. Takže pánové,až se na Vás příště podívá holka a Vy v jejich očích uvidíte otázku  - proč to děláš,  tak vězte, že ta slečna naproti Vás mápřečteného od hlavy až k patě a nechtějte vědět, co dělala, když jste jíodmítli... Mohlo by Vás to i možná zabolet…

Chci ti toho tolik říct,
možná teď a možná víc,
bych se ti chtěla otevřít ,
mám strach, můžeš se vrátit?

Prosím stav se na chvíli,
oba jsme něco prožili,
a možná spolu prožijem,
tak proč mi utíkáš?

Nechci být jen výkladní skříň,
na kterou se jen někdy dívat smíš,
chci cítit dotyk tvých jemných rtů,
jak mě krášlí.

Tak proč ode mě utíkáš?
Ty snad mě už nemáš rád?
Byla sem skvělá na dobrou noc,
a teď tu zůstanu….kdo ví.

Nemáme spolu již další plán,
který by nás dva nějak spojoval,
já jsem tady a ty chceš pryč
a mně už se stýská….to víš.

Nechceš mi k tomu něco říct?
Ty mlčíš, snad tě to bolí mnohem víc,
to bych do tebe neřekla,
že slzami mojí tvář pokropíš.

Ty to víš, že mě máš rád,
a bojíš se mi nějak to dokázat.
Raději  odejdeš bez boje,
já zůstávám tady bez naděje…to vím.

Měla sem zajímavé povídání na téma zamilovaných milenek a proto píšu tuto úvahu.

Takže pánové, čekám hlavně na Vaše komentáře…

Jelikož sem sama  v postavení „zamilované milenky“, a to již pár let, můžu tedy s klidným svědomím říct, že nezamilovaná milenka NEEXISTUJE!!!! Pokud si myslíte, že je to možné, tak ta žena pak není milenka, ale manželka, přítelkyně, prostitutka nebo kamarádka, tchýně, macecha atd.

My ženy to opravdu neumíme bez citů a opakuji, to platí pro opakované akce, ne typu jedna noc a dost…se nepočítá jako milenecký poměr. Za těch pár minut, popř. pár hodin nevzniká vztah milenecký, jenom dočasné pomatení mysle nebo popř. vítězství sexuální touhy nad pocity.

My ženy Vás prostě musíme malým douškem milovat a zbožňovat, jste pro nás minibohové, chceme Vám dávat víc než dostává náš partner, manžel, přítel a za to očekáváme plnění těch nejtajnějších snů a představ, které chceme s vámi prožít.

Víme, že je to jenom občas, a také proto si neodpustíme nějaké to laškování přes email, chat nebo telefon. Víme totiž, že Vás to taky vzrušuje a že taky někdy Vám jenom stačí nějaké jemné podráždění, a taky víme, že to nesmíme moc přehánět a že pokud se nám teď nechcete věnovat, tak za pár dní určitě…a pak jen čekáme, až se nás zeptáte, jestli se něco děje, když jsme se tak dlouho neozvaly. A pro nás impuls k pokračování v mileneckém laškování.

Pánové vězte, že bez citů to opravdu neumíme…když podvádíme, tak ne z rozumu, ale proto, že něco k Vám cítíme. A také vězte, že se bojíme toho okamžiku, kdy nás opustíte a vrátíte se ke své manželce, přítelkyni, nebo si najdete jinou milenku nebo partnerku. Proto se vždy s vámi milujeme, jako by to bylo naposled a  možná i proto, že Vás časem nahradíme někým jiným lepším, pozornějším a laskavějším…

Dnes mě opět  chytila za srdíčko má stará známa - deprese.  

Prosím, kdo jí nezná, ať se přihlásí, protože tahle bestie se mne drží vždy, když potřebuji mít klid a pohodu...a ono nic. 

A je to proste dáno tím, že se dlouhodobě snažím odkládat veškerá důležitá rozhodnutí na dobu neurčitou …tady je výsledek. Už abych byla v práci, kde se moje myšlenky přesunou do jiné oblasti a nebudu muset řešit dilema: Proč jsem stále sama, i když tomu tak není???