25.Únor 2008

Měla sem zajímavé povídání na téma zamilovaných milenek a proto píšu tuto úvahu.

Takže pánové, čekám hlavně na Vaše komentáře…

 

Jelikož sem sama  v postavení „zamilované milenky“, a to již pár let, můžu tedy s klidným svědomím říct, že nezamilovaná milenka NEEXISTUJE!!!! Pokud si myslíte, že je to možné, tak ta žena pak není milenka, ale manželka, přítelkyně, prostitutka nebo kamarádka, tchýně, macecha atd.

 

My ženy to opravdu neumíme bez citů a opakuji, to platí pro opakované akce, ne typu jedna noc a dost…se nepočítá jako milenecký poměr. Za těch pár minut, popř. pár hodin nevzniká vztah milenecký, jenom dočasné pomatení mysle nebo popř. vítězství sexuální touhy nad pocity.

 

My ženy Vás prostě musíme malým douškem milovat a zbožňovat, jste pro nás minibohové, chceme Vám dávat víc než dostává náš partner, manžel, přítel a za to očekáváme plnění těch nejtajnějších snů a představ, které chceme s vámi prožít.

 

Víme, že je to jenom občas, a také proto si neodpustíme nějaké to laškování přes email, chat nebo telefon. Víme totiž, že Vás to taky vzrušuje a že taky někdy Vám jenom stačí nějaké jemné podráždění, a taky víme, že to nesmíme moc přehánět a že pokud se nám teď nechcete věnovat, tak za pár dní určitě…a pak jen čekáme, až se nás zeptáte, jestli se něco děje, když jsme se tak dlouho neozvaly. A pro nás impuls k pokračování v mileneckém laškování.

 

Pánové vězte, že bez citů to opravdu neumíme…když podvádíme, tak ne z rozumu, ale proto, že něco k Vám cítíme. A také vězte, že se bojíme toho okamžiku, kdy nás opustíte a vrátíte se ke své manželce, přítelkyni, nebo si najdete jinou milenku nebo partnerku. Proto se vždy s vámi milujeme, jako by to bylo naposled a  možná i proto, že Vás časem nahradíme někým jiným lepším, pozornějším a laskavějším…

Vložil: babika25 ¤


Komentáře (1):
  • 14.05.2012 15:26:43, Petr

    Tak já jsem jeden ze zamilovaných milenců-vše co jsem si právě od vás přečetl dávalo smysl a já si pomalu myslel,že né všichni mají stejný názor na milenku a milence,že jde jen o sex,ikdyž u něj při každé malinké příležitosti vždy s dotyčnou osobou skončíme:) Ten závěr je ale smutnej,moc mně nepotěšil... Taky se s milenkou laškujem smskami a emailem ale taky jsme si jako milenci prošli spousty neporozuměními a pár se na sebe zlobili ale vše se vždy dalo něják dokupy-promluvili jsme si pomilovali a pak opět utužovali a stále utužujem vztah-jestli to tak můžu nazvat sms a emailem. Myslím,že pro mně je největší smůlou to co k ní cítím-většinou se víc trápím než užívám..... Všude čtu,že jako milenec vdané ženy nemůžu mluvit o žádném vážném vztahu nahlas,že to může tak akorát narušit její vztah ke mně atd. Do toho všeho jsem docela žárlivý typ a proto vím,že to co k ní cítím láska opravdu je,protože žárlivost u mně byla vždy na max a jen v jejím případě žiju s pocitem,že ulehá denně ke svému muži a už kdysi milence měla-kolikrát na to myslím a je mi zle,spíš smutno:( Já jsem asi pacient nějáké opavské léčebny a ještě o tom nikdo neví,protože jsem docela sympaták,život před sebou ale kvůli ní si nehledám přítelkyni,nekoukám po jiných mladších,hezčích a navíc-miluji se jen s ní,když má prostor co se týče její rodiny a práce. a světe div se,někdy třeba nemůže přijet 2-4 měsíce a jen si píšem...Pak při delších dobách se projevuje má žárlivost,jestli se náhodou nevrátila k bývalému milenci a jen se třeba bojí mi utéct ať jí neudělám ze života peklo-nebo nevím...Jsme spolu 2 roky a já se naučil,tedy byl nucen,seznámit se s pravidly aby náš svět fungoval ikdyž potajmu....Jedno o ní říct můžu,myslím,že neumí dávat své city najevo,také říkala že takhle jí nevychovali ale je tak skvělá,že vím,že žena jako ona jen tak na mně v životě nečeká-bojím se o ní i o nás.....Myslím,že i ona se bojí,že začnu fungovat jinde s jinou a začnu konečně žít-to jsou její slova ale kdyby věděla,že ikdyž je to tak jak je,s trápením a věčným usínám s pohledem do stropu-jí nikdy neopustím... Krásnějšího člověka jako je ona jen tak někdo nezná-přál bych si bejt na místě jejího muže ikdyby on by byl ten,který mně s ní podvádí,prostě bych s ní žil a měl bych toho miláčka stále na dohled.,Já bych chtěl bejt ten,za kým bude denně chodit z práce,ten kdo jí bude překvapovat blbinami,jako jsou třeba : mytí nádobí,nečekané milování,opora při nemoci-jednoduše starat se o ní...je strašně roztomilá a vím,že tohle je pro ženu jako ona veliké plus se spojením jejich ostatních preferovaných vlastností... Jen mám ale strach,že rozchod mně zničí,je o 14 let starší-takže pochopitelně rozchod příjde,ikdyž já stále trvám na tom,že já jí neopustím-jde o to,že se mileneckými hrátky přežere a bude chtít žít svůj rodinný život:(