Nejde o ledajaký důchodce, ale o důchodce jezdící na kole. V moji vesničce jsem se už setkal s jejich vrávoravou jízdou v protisměru, ale to člověk nějak neřeší a řekne si, že tady stejně skoro žádný auto nejede. Tak se to nějak přežije. Co se mi ale stalo v sobotu cestou z nákupu jsem málem nerozdejchal.
Vracel jsem se společně s maminou z vedlejšího městečka, kam jezdíme o víkendu, když jsem doma, nakupovat. Nemá snad víc než 7tisíc obyvatel a je v něm jen jedna "velká" křižovatka. Blížili jsme se hezky předpisově k přechodu, kterej je ještě kousek před zmíněnou křižovatkou. Koukám, že se nějakej chlapík dal do přecházení. V protisměru mu zastavil velkej bílej náklaďak. Kontroluju obě strany přechodu a nikde nikdo, tak jen lehce uberu, abych kvůli chlapíkovy nemusel brzdit. Už je skoro pryč, jsem cca 15 - 20m od přechodu a v tu chvíli se z pravý strany vedle náklaďáku stojícího v protisměru vyloupne nějaká stará ženská na kole. Nebylo by to nic zvláštního, pokud by to naprosto nečekaně neřízla před náklaďákem a nezačala vrávorat napříč silnicí po přechodu. Vlítnula mi prakticky pod kola. Myslel jsem, že to se mnou sekne. Jediný její štěstí bylo, že jsem byl ještě dost daleko a jel jsem dostatečně pomalu na to, abych to zadupnul a neudělal z ní na silnici placku. Naštěstí to do mě ani nikdo ze zadu nenapral, takže to ještě všechno dopadlo dobře. To ale nic nemění na tom, že ve mě čím dál víc sílí pocit, že starý lidi nepatřej nejen za volant, ale ani ne na kolo. Najezdil jsem toho na kole docela dost, setkal jsem se s pěknejma zvěrstvama i během několika málo tisíc kilometrů za volantem, ale tohle bylo stejně nad moje chápání.
Chtěl jsem to sem napsat už včera, ale nakonec jsem si to rozmyslel, protože bych asic byl celkem pěkně sprostej:-) A teď jdu radši dělat cukroví, ať mám o svátcích po čem přibrat.
), ale tohle sem proste natlačit musím:-) Na týhle partičce jsem si v poslední době vybudoval solidní závislost a nejde se o ní nepodělit.