chemický prvek - Womanium (Wo)
03.Květen 2009Prvek: ŽENA (Womanium) Chemická značka: Wo Atomová hmotnost: 54,6 kg (přijato dohodou, může se však vyskytovat v rozmezí 40 – 200 kg) Poločas rozpadu: průměrně 72 let (podle zacházení až 80–85 let) Výskyt: ve větším množství (hlavně v obydlených oblastech)
Fyzikální vlastnosti
1.Povrch obvykle pokryt barevným filmem složeným ze směsi jiných chemických prvků
2.Bod varu velice nízký, na druhou stranu ale mrzne bez jakékoliv známé příčiny
3.Taje při speciálním zacházení
4.Hořká při nesprávném použití
5.Vyskytuje se v různých stavech od panenského kovu až po vytěženou rudu
6.Poddajná při aplikaci tlaku na správném místě …
7.Čistý vzorek má v přirozeném stavu růžovou barvu
8.V blízkosti kvalitnějšího vzorku se barva mění na zelenou
9.Vykazuje periodickou nestabilitu v závislosti na lunárním měsíci
Chemické vlastnosti
Výborně přitahuje zlato, stříbro a většinu drahých kamenů
Absorbuje větší množství drahých látek
Spontánně exploduje bez předešlého upozornění a jakékoliv známé příčiny
Nerozpustná v kapalinách, ale její aktivita se zvyšuje po nasycení alkoholem
Ze všech známých prvků nejlépe redukuje peníze až na nulovou úroveň
Běžné použití
Dekorativní účely, obzvláště ve sportovních autech
Může být dobrou pomůckou při relaxaci
Velmi efektní čistič
Možná rizika
V nezkušených rukou velmi nebezpečná.
Je nelegální vlastnit více jak jeden exemplář, je však možné spravovat více exemplářů, které se nacházejí na různých místech a nejsou spolu v přímém kontaktu.
Má velký vliv na psychiku člověka, většinou negativní až zničující. Pouze ve výjimečných případech duševně nemocných lidí došlo po přechodnou dobu k mírnému zlepšení jejich zdravotního stavu.
VÝSTRAHA
DLOUHODOBÉ VYSTAVOVÁNÍ SE ÚČINKŮM TOHOTO ELEMENTU JE ŽIVOTU NEBEZPEČNÉ! VŠECHNY ZNÁMÉ
napsal/a: bestofhk 10:18 Link komentáře (0)
pro všechny milovníky písničky This is the life od Amy Mc´Donald
15.Prosinec 2008Koukněte na tenhle odkaz :-)
http://www.youtube.com/watch?v=k5kSNHP-A88
napsal/a: bestofhk 18:14 Link komentáře (0)
Tohle desatero vymyslel jeden bejvalej velitel speciální jednotky SEAL team 6 patřící pod US NAVY. Desatero by se ale podle mě dalo vstáhnout na každýho, kterej má úspěšně řídit tým lidí.
1- Já jsem Bůh války a hrozivý Bůh boje a budu vás vždy vésti zepředu, a nikolizezadu.
2- Budu s vámi se všemi zacházeti stejně - jako s kusem hadru.
3- Nebudete dělati ničeho, čehož bych já nesvedl před vámi, a takto z vásbudu utvářeti válečníky dle obrazu svého.
4- Budu vaše těla týrati, neboť čím více se budete potiti při výcviku, tím méněkrve ztratíte v boji.
5- A pakliže ucítíte při svém snažení bolest, pak vězte, že vaše konání správnéjest.
6- Třebaže se vám to líbiti nemusí, udělati to musíte.
7- Vždy se snažte provésti vše co nejjednodušeji.
8- Nikdy nic nepředpokládejte.
9- Vpravdě nejste placeni za své metody, nýbrž za výsledky konání svého, cožznamená, že nepřítele svého zabíti musíte dříve, nežli on učiní vám, a to zapoužití veškerých dostupných prostředků.
10- Ve své duši i mysli válečnické na paměti neustále mějte poslední a základnípřikázání mé:
Žádnápravidla nejsou dána - musíte zvítězit za každou cenu.
Ten člověk, co tohle zformuloval se jmenuje kpt. Richard Marcinko. Možná ho znáte jako autora známého best-selleru Profesionální válečník.
pokračování úryvku - Eman
05.Prosinec 2008Eman, snad by mu to i druhej záviděl, ale prostě si to zařídil tak, že se mu vyhejbaj starosti všedního dne. A může se teda věnovat svejm oblíbenejm činnostem. Není jich moc a proto se jim dává maximální nasazení a veškerej čas. Nejradši ze všeho se houpá. Jeho čas se točí v jinejch obrátkách než ten náš. Během jednoho zhoupnutí se narodí Pepíček, Pepíčkovi druhej Pepíček, druhýmu Pepíčkovi třetí Pepíček, třetímu Pepíčkovi čtvrtej Pepíček, čtvrtýmu Pepíčkovi pá…
Snad aby někdo neřekl – ten Eman je budižkničemu, vždyť von se jen houpá a nic nedělá – možná i proto, že ho to opravdu baví se při tom pohupování ďoube v nose. Možná u toho i přemejšlí, ale to se nikdo nedoví, ledaže by se ho na to zeptal, ale i to je těžký protože nikdo přesně neví kde se právě houpá.
A když si jednou pohodoval ve svým houpacím křesle, tak jako vždycky naučenejma , úspornejma kmitama pěkně dopředu dozadu dopředu dozadu,ukazováčkem si deformoval zevnitř nos, drásal ho dost úporně až se mu dělala na pravý polovině boule, měl pocit, že tam něco má jen to vyškrábnout ven, dokonce se na chvilku přestal houpat a jen doloval. Prst musel zabořit až do poloviny druhého článku, už už to má na dosah zavrtá ještě hloub a ano, je to venku.
Překvapeně na to kouká a pomalu dostává křeslo do pohybu. Žmoulá tu neznámou věc mezi ukazovákem a palcem, materiál je to zajímavej, celý je to takový neforemný lepkavý. Když oddělí prsty od sebe, je to i na palci i na ukazováku a je to přitom spojený, až když je roztáhne pořádně, tak se to přetrhne. Chvilku si s tím hraje, ale jeho pozornost se přesouvá pomalu opět k houpání a po chvíli se zase jenom houpá a žmoulá tu věc bezmyšlenkovitě v ruce ani si neuvědomuje, že z toho neustálým hnětením mezi prstama vytvořil docela pěknou kuličku, líně jí přesune palcem na nehet ukazováčkem, našponuje ho a vycvrnkne kuličku do neznáma.
No a jak se může, anebo snad musí stát se soplem plným virusů cvrnknutým do atmosféry, nějakou dobu si tam lítal, nabaloval na sebe všemožný svinstva, nabejval na rozměrech a viry si vytvářeli podmínky pro přežití. Boj je to nelítostnej, likvidujou se mezi sebou, mutujou se, jen aby si udrželi místo na kuličce.
Eman se dostkrát zhoupnul, možná na kuličku už zapomněl a pokud by jí znovu našel, určitě by jí nepoznal. Z kuličky už nebyla kulička, ale pořádná koule plná kultůry.
Viry si na ní vymezily pravidla a spokojeně si vegetovali. Jsou upoutaný napevno v kouli a jedinej způsob, kam můžou vkládat svoji energii je růst. Jsou z nich ze všech prostě a jenom obyčejný rostliny.
Nezbejvalo jim nic jinýho než prostě růst a přežít.Rozhazujou svoje semeno do rekordních vzdáleností v rekordních časových intervalech, jen zabrat co největší území pro zachování rodu.
Jenže nic netrvá věčně, žádnej zdroj není bezednej. Zanějakou dobu bylo území rozdělený a co dál? Jen tak růst? Vždyť už není ani kde se vysemenit a oni maj ty kytky někde zakódovaný, že musej přežít. Ale jak? Všude je nás plno, kdyby to jen tak šlo normálně se svobodně pohybovat, přesunout se někam jinam, kde budou možná příznivější podmínky.
A Eman se houpá.
A geny přemejšlej.
...
Tenhle úryvek je z knížky Cizinci v cizině od hradečáka Jakuba Páwka.
Jepice. Člověk by řekl nudná moucha, sotva se narodí narostou jí křídla, párkrát s nima zamává kolem žárovky a umře. Nuda. Ano,máme ji spojenou s něčím, co nemá budoucnost, s něčím, co je předem odsouzený k zániku. Ale i v životě toho hmyzu se stane spousta událostí, které my pánové zeměkoule nebereme na zřetel. I tu tupou mouchu žene pud sebezáchovy, musí se během jednoho dne vylíhnout, určitě i náramně pobavit, zanechat potomky a teprve potom si může plácat krovkama a mlátit hlavou dozdroje světla nebo tepla, kdoví co jí na tý lampě tak rajcuje.
Tuhle knížku jsem dostal jako dárek od kamaráda. Myslím si, že je to dost unikátní knížka. V knihkupectví se sehnat nedá, ale možná ji maj ještě pod pultem v baru U Jarabáka na staráči v HK.
napsal/a: bestofhk 17:19 Link komentáře (0)
