A je to tu zase....
Zrovna jsem tak přemejšlela, proč se mi muj psychickej stav, ve kterym se právě nacházim, zdá ňák podezřele povědomej.... A už jsem na to přišla, prostě na mě dolehla opět jako každej rok moje oblíbená pozimní depka...luxusní záležitost. No ale co je zajímavý, že zhruba před bez týdnu rokem jsem sem psala skoro to samý...
By mě teda zajímalo, jestli jsem jen já exotka, nebo jestli má tyhle depky na podzim víc lidí. Páč jako já se cejtim momentálně tak, že kdybych vubec neexistovala,tak by se vubec nic nestalo. No fakt, je pátek večer a mně nikdo nepsal, abych šla pařit (teda já bych stejnak nešla, poněvač mam v peněžence asi 60 korun)...to vůbec neni normální, aby mě nikdo nikam nelákal.... Další věc je ta, že je podzim a já sem zas bez chlapa...normálně se mě snad bojej nebo co jako, pže jinak si neumim představit, proč se přede mnou většina z nich chováji jako idioti a nebo, v lepšim přídadě mi utečou,dyš mě líp poznaji...a nebo jsem prostě divná? By mě fakt zajímalo, v čem je zakopanej pes..no každopádně mi příde že v mym okolí je to samej trouba..no a dyš už někdo náhodou prjde prvnim výběrovym řízením, tak mě nechce,asi. Chjo...eště že mam teď štěňátko, to je lepší než 10 chlapů.... No a tak nevim, jestli tady mam o svym super stavu vykládat dál...prostě si připadam jak ňáká důchodkyně, prostě je pátek večer a já jsem doma, nepochopitelný...asi s tou depkou budu muset začít bojovat, eště že mi v pondělí začíná školička, tam by mě mohli rozveselit. No nic tak to je konec mého oduševnělého projevu