Za kopci a dalekopryč

Přišli pro něj jednu zimní noc,
zatknuli ho, svázali.
Že prý došlo k loupeži
a jeho pistoli tam nalezli.

Odvlekli ho na strážnici,
čekal tam na úsvit,
jak ho vedli do doků,
věděl, že to na něj navlíkli.
"Jsi obviněn z loupeže,"
slyšel, jak biřic říká.
Věděl že bez alibi,
světlo zítřka opláče jeho svobodu.

Za kopci a daleko někde pryč,
deset dlouhých let dny bude počítat,
Za horami a moři,
čeká na něj vězeňský život.

Věděl, že co ho to bude stát,
ale neopovážil se promluvit.
Kde byl té osudné noci,
to musí zůstat tajemství.
Musel bojovat se slzami vzteku,
srdce mu bušilo jako hrom.
Protože to se ženou svého přítele,
strávil svou poslední svobodnou noc.

Za kopci a daleko někde pryč,
přísahal, že se jednoho dne vrátí,
daleko od hor a moří,
zpátky v jejím náručí, tam jednou bude,
Za kopci a daleko někde pryč.

Za kopci a
za kopci a
za kopci a daleko někde pryč.

Každou noc ve své cele
díval se skrze mříže.
Čítával si její dopisy,
jednoho dne znovu pozná chuť svobody.

Za kopci a někde daleko pryč,
ona se modlí, ať už se vrátí,
stejně jistě jako že řeka moře dosáhne,
on se zpět do jejího náručí dostane.

Za kopci a někde daleko pryč,
ona se modlí, ať už se vrátí,
stejně jistě jako že řeka moře dosáhne,
on se zpět do jejího náručí dostane.

Za kopci a někde daleko pryč,
ona se modlí, ať už se vrátí,
stejně jistě jako že řeka moře dosáhne,
on se zpět do jejího náručí dostane.

Za kopci,
za kopci a daleko někde pryč.

Za kopci,
za kopci a daleko někde pryč.