No omlouvám se, že píšu teda až teďka, ale já jsem vůbec neměla čas...
Tak původně jsme byly domluvené čtyři holky, že spolu budem, ale nakonec jedna onemocněla a ta druhá šla ke svojí kámošce, páč ta by byla sama. Tak jsme si s Terkou řekly, že budem jenom dvě. Když dojela, tak jsme musely počkat, než odejdou naši, ale dlouho to netrvalo, takže před sedmou to začlo. Donesla jsem Pepsinu a Rum a začaly jsme pít, to vám řeknu, to je takový humus!!!No a potom začaly padat celkem hrubé hlášky, jenže my vždycky na druhý den nevíme, čemu jsme se tak tlemily, tak jsem vytáhla sešit a začaly jsme to sepisovat, každá hláška je napsaná jiným písmem, protože jsme jaksi mezitím popíjely...
No ale jak šel čas a my jsme byly jenom dvě, začala být nuda, ale ne na dlouho...jenom jsem tak prohlásila : Dáme si plavky a půjdem se vyválet ve sněhu! Myslela jsem si, že Terezka nebude souhlasit, ale té se rozzářily oči a okamžitě na to kývla. Tak jsem jí půjčila plavky, vzala jsem foťák, osušky a šlo se. Když jsme otevřely dveře, bylo nám celkem teplo a ani nám nějak nepřišlo, že mrzne. Ale po chvilce už to začalo...Terka vyběhla ze schodů, chvilku tam stála a pak běžela zpátky...tož to víte, zkušební kolo
Na chvíli jsme se schovaly dovnitř, aby nám bylo zas teplo a já jsem si řekla, že jdu a vyválím se tam, ať to mám za sebou. Tak jsem otevřela dveře, vyběhla jsem ven, chvilku jsem se rozmýšlela, ale přestávala jsem cítit nohy, protože byly totálně obalené sněhem, tak jsem skočila...Ty vado to bylo něco! Já jsem myslela, že už nežiju Doběhla jsem dovnitř a okamžitě jsem si dala ručník na nohy, protože takovou bolest jsem nezažila, nevím proč, ale připadala nám ta bolest jak při porodu (máme s tím zkušenosti
), ne tož fakt děs...potom šla Terezka, to byla taky rychlovka, potom nadávání a bolest
...No a pak jsme si každá zapózovala, skočilo se ještě jednou a šlo se dovnitř, já jsem si dala teplušké ponožky, to bylo skvělééé...Další hodinku si nějak nepamatuju, ale vím, že se chtělo Terezce na záchod. A jak šla ze schodů, tož nevím, co dělala, ale vymlela se dobře na schodech (viz foto ve složce Silvestr)...no a jí se to asi nějak zalíbilo, tak začala z těch schodů padat schválně, vzala jsem foťák a začala jsem si to točit...Padala asi třikrát a nevypadalo to, že by jí to nějak bolelo, no a to bych nebyla já, abych si to taky nezkusila, tak jsem šla...hrubé to bylo jenže potom jsme dostaly hlad a šly jsme si udělat pizzu, čučely jsme na telku a blížila se půlnoc, tak jsem šla hledat Robby Bubble, šampáňo jsme neměly, ale zase jsme měly spoustu jiných věcí... no tož jsme začaly odpočítávat a byla půlnoc a já jsem tam zápasila s tím dementím špuntem, tož otevřela jsem to po půlnoci, ale lustr, okno, všecko zůstalo, otevřela jsem to bez problému...no a tož pak jsme se vydaly za našima, tam jsme chvilu zůstaly, zatancovaly jsme si a po jedné došel náš kámoš Majk, tak jsme si popřáli a kecali jsme venku...Hodně dlouho a po druhé hodině, že teda půjdem dom. Tak nás doprovodil, ještě jsme mu daly zbytek toho Rumu, protože to byl fakt fuj a asi okolo třetí jsme se s ním rozloučily a šly jsme dom. Terezce se chtělo spat, tak jsem tam uklízela, atd. a do postele jsme se stejnak dostaly až o čtvrt na pět...Tož bylo to skvělé, příští rok to bude ještě lepší...zatím hojte a hodně štěstí, zdraví a lásky do nového roku!
Tak původně jsme byly domluvené čtyři holky, že spolu budem, ale nakonec jedna onemocněla a ta druhá šla ke svojí kámošce, páč ta by byla sama. Tak jsme si s Terkou řekly, že budem jenom dvě. Když dojela, tak jsme musely počkat, než odejdou naši, ale dlouho to netrvalo, takže před sedmou to začlo. Donesla jsem Pepsinu a Rum a začaly jsme pít, to vám řeknu, to je takový humus!!!No a potom začaly padat celkem hrubé hlášky, jenže my vždycky na druhý den nevíme, čemu jsme se tak tlemily, tak jsem vytáhla sešit a začaly jsme to sepisovat, každá hláška je napsaná jiným písmem, protože jsme jaksi mezitím popíjely...
No ale jak šel čas a my jsme byly jenom dvě, začala být nuda, ale ne na dlouho...jenom jsem tak prohlásila : Dáme si plavky a půjdem se vyválet ve sněhu! Myslela jsem si, že Terezka nebude souhlasit, ale té se rozzářily oči a okamžitě na to kývla. Tak jsem jí půjčila plavky, vzala jsem foťák, osušky a šlo se. Když jsme otevřely dveře, bylo nám celkem teplo a ani nám nějak nepřišlo, že mrzne. Ale po chvilce už to začalo...Terka vyběhla ze schodů, chvilku tam stála a pak běžela zpátky...tož to víte, zkušební kolo Na chvíli jsme se schovaly dovnitř, aby nám bylo zas teplo a já jsem si řekla, že jdu a vyválím se tam, ať to mám za sebou. Tak jsem otevřela dveře, vyběhla jsem ven, chvilku jsem se rozmýšlela, ale přestávala jsem cítit nohy, protože byly totálně obalené sněhem, tak jsem skočila...Ty vado to bylo něco! Já jsem myslela, že už nežiju Doběhla jsem dovnitř a okamžitě jsem si dala ručník na nohy, protože takovou bolest jsem nezažila, nevím proč, ale připadala nám ta bolest jak při porodu (máme s tím zkušenosti), ne tož fakt děs...potom šla Terezka, to byla taky rychlovka, potom nadávání a bolest...No a pak jsme si každá zapózovala, skočilo se ještě jednou a šlo se dovnitř, já jsem si dala teplušké ponožky, to bylo skvělééé...Další hodinku si nějak nepamatuju, ale vím, že se chtělo Terezce na záchod. A jak šla ze schodů, tož nevím, co dělala, ale vymlela se dobře na schodech (viz foto ve složce Silvestr)...no a jí se to asi nějak zalíbilo, tak začala z těch schodů padat schválně, vzala jsem foťák a začala jsem si to točit...Padala asi třikrát a nevypadalo to, že by jí to nějak bolelo, no a to bych nebyla já, abych si to taky nezkusila, tak jsem šla...hrubé to bylo jenže potom jsme dostaly hlad a šly jsme si udělat pizzu, čučely jsme na telku a blížila se půlnoc, tak jsem šla hledat Robby Bubble, šampáňo jsme neměly, ale zase jsme měly spoustu jiných věcí... no tož jsme začaly odpočítávat a byla půlnoc a já jsem tam zápasila s tím dementím špuntem, tož otevřela jsem to po půlnoci, ale lustr, okno, všecko zůstalo, otevřela jsem to bez problému...no a tož pak jsme se vydaly za našima, tam jsme chvilu zůstaly, zatancovaly jsme si a po jedné došel náš kámoš Majk, tak jsme si popřáli a kecali jsme venku...Hodně dlouho a po druhé hodině, že teda půjdem dom. Tak nás doprovodil, ještě jsme mu daly zbytek toho Rumu, protože to byl fakt fuj a asi okolo třetí jsme se s ním rozloučily a šly jsme dom. Terezce se chtělo spat, tak jsem tam uklízela, atd. a do postele jsme se stejnak dostaly až o čtvrt na pět...Tož bylo to skvělé, příští rok to bude ještě lepší...zatím hojte a hodně štěstí, zdraví a lásky do nového roku!