Konec trápení

Už nemůžem dál spolu být,

myslím, měl bys odejít.

Už nemá cenu něco předstírat,

a dál se tímto zabývat.

Tys odmítnul moje srdce,

když leželo ti na tvé ruce.

vím, i přes to mám tě ráda,

ale už jen jako kamaráda.

My neměli si s city hrát,

a sami sebe zranovat.

Mezi námi už nic není,

já jen doufám v zapomění.

Zničila to vše tvá nevěra,

a nám tu zbyla ńaše dcera.

Stvořena jenž byla z čisté lásky,

ze které narostli mi jen vrásky.

Já ted s minulostí končím

a proto se ted s tebou loučím.

Už blíží se půlnoc Snad pomalu usínám čas ztrácí svou moc,když na tebe vzpomínám.

Vzpomínám na chvíli,kdy byl jsi se mnou proč nemám dost síly,proč chci být jen s tebou.

Proč nemám dost odvahy říct ti, co cítím,snad bojím se pravdy mám strach, že se zřítím.

Nevím, co říct,když díváš se mi do očí,snad mám chuť tě svlécta strávit noc ve tvém náručí.

Vím, že je to pouhé snění,musel by se zázrak stát.Nechci zůstat v zapomnění,jen o tobě si nechat zdát.