Tak po dlouhé době píšu. Nevím, nejspíš to budou bláboly ale potřebuji to ze sebe dostat. Zase jsem zůstala úplně sama... Člověk na kterém mi moc záleželo se z minuty na minutu rozhodl, že už mě nemiluje a opustil mě. Vůbec nevím co si počít, strašně to bolí. Měla jsem jen ho, jelikoš mi umřela maminka a zůstala jsem sama (zas tak sama ne, je semnou otčím ale není to ono, on je sice zlatej ale nesvěřuji se mu atd.). Strašně to prázdno bolí. Miluji toho člověka víc než sebe, víc než cokoli na světě. Plánovali jsme spolu budoucnost a teď se to všechno zhroutilo jako domeček z karet. Vím,že dělám chyby, že nejsem dokonalá ale to přece nikdo!!Nevím jestli tohle je můj osud ale tohle si snad nikdo nezaslouží!