Jako Mariči bloudím ulicemi jen s kytarou a písní.

Bloudím s písní plnou bolesti a nenavisti.

Je v ní spousta otázek na, které chci znát odpovědí.

Proč lidské pokolení se do zániku řítí?

Proč po celem světě umírají statisíce lidí?

Tak kde je bůh copak to nevidí?

Copak nevidí, jak lidé trpí, když jejich domovi bomby bombardují?

Ptám se sám sebe máme ještě naději?

A tak tu bloudím s kytarou a písní.

Sám nevím proč, ale snad doufám, že mě někdo vysliší a naši zemi zachrání.