Když mrak zakrývá mi tvářa ty ze snu mé jméno nevoláš,

srdce mé úzkost pocituje,

o lásce k tobě nepochybuje, má duše po lásce tvé dychtivě touží,

nad hlavou pták neštěstí mi krouží,

že milovat tě nepřestanu,

ani k večeru ani k ránu,

zmocnil se mě smutek a  trápení,

mé myšlenky už nespí v naději,

i fantazie má mě opustila,

dělat iluze sem přestala ,

ta neštastná láska mě tak ubíjí,

v temnou propast se vyvíjí,

ovládá mě trápení,

žiju už i bez snění,

duši mi zrańuje tvá nevšímavost,

štěstí mi už nevěnuje pozornost,

zachvátila mě tvá nicota,

odsoudila krutá porota,¨

na doživotní trest

......pocitovat bolest.

Strachem oči se mi schovávají,

dveře od tvého srdce se zamykají,

už se nikdy neotevřou,

tvá láska nebude mou,

vím, že je to tak,

tak a nijak jinak.....