asi každý z nás si někdy hrál s Lega... pravda, je to zábava obracet papírové obrázky a hledat dva podobné obrázky.. ale nemůže se z dětí stát gomblér??? vím že zním směšně, ale vězte, že to není tak úsměvné jak to asi na nejednoho z vás působí... můj kamarád, řeknu jen že se jmenuje Jirka, to musí stačit, nerad bych mu přidělával další útrapy.. bylo mu asi čtrnáct (mě šestnáct) a hráli jsme si s Logem... vše vypadalo a jevilo se zcela príma,ale o dva roky později začal hrát hrací automaty (tzv.forbas - jukebox, fotbálek, šipka.. atd,atd). Teď je ve finanční krizi a já si nemohu nepokládat dotaz: Mělo těch padesát párů barevných obrázků vliv na jeho společenský kolaps??? Nebo jde o náhodu??? Vím,nabízí se otázka , proč tedy i já nejsem závislý na drogách, ale jak se říká, vyjímky potvrzují pravidlo.. zamyslete se prosím nad tímto problémem a zvažte, zda Jirka má ještě šanci ,nebo zda mu zbylo jen to Pexaso..

tak dneska jsem pravděpodobně zažil svůj největší trapas v mym životě! šel jsem ze školy a na zastávce autobusu jsem viděl dívku mých snů.. stále jsem po ní pokukoval a snažil se navázat oční kontakt, nebot mi jeden kámoš říkal,že zná kluka, kterej kámoší s jednou holkou co s holkou mých snů chodí do třídy, a že ten řikal že jí se možná asi taky trošku líbim, nechtěl jsem propásnout svou "velkou" šanci.. po chvilce mě napadlo,že bych mohl předstírat,že se jdu kouknout v kolik autobus jede -ač jsem to věděl velice dobře- prošel jsem kolem dívky ale zrovna psala SMS a neviděla mě, tak jsem udělal pár kroků zpět a celou akci opakoval.. Zřejmě psala nějakou dlouhou zprávu ,neb jsem tuto trasu zdolal za pět minut asi osmnáctkrát.. až to přišlo!!! dívka mých snů dopsala SMS a zdvihla oči k mé osobě, usmál jsem se na ní a překonajíc svůj vlastní stud jsem se rozhodl na ní promluvit: "čáu" vysoukal jsem ze sebe.. "čáu" odpověděla dívka mých snů. Chvíli jsem nerózně přešlapoval a přemýšlel co mám říct, nakonec jsem se zeptal, proč má na hlavě ten svatební závoj........ Dívka mých snů se otočila a popošla o pár metrů dál.. samozřejmě na hlavě žádný závoj neměla!! Trapas!!!! Od té doby se jí vyhýbám a představuji si, jak bych mohl být štastný kdyby v tu inkriminovanou chvilku na tý hlavě tu čepici měla.....

chtěl jsem jet do austrálie jako ópér, a tak jsem si sehnal na internetu spoustu informací o austrálii a o lidech a tak.. řikám si,vše bude supér, bude mě to bavit... jevilo se to jako prima nápada spousta lidí mi odepisovala at neváhám a jedu, že je to tam senza a lidi že jsou tam báječný.. koupil jsem si teda letenku, sehnal jsem přes jednu agenturu rodinu u který budu bydlet atd atd.. zabalil jsem si všechny věci , samozřejmě zejména věci letní,protože austrálie je zemí sluníčka a tak,což jsem neměl dělat (ale to předbíhám).. Navštívil jsem všechny kámoše a rozloučil se, popřáli mi štastnou cestu a dali nějaký ty suvenýry (plyšáky a tak) abych na ně nezapomněl -což by se nestalo!!!!-  zavolal jsem si taxi a vydal se na letiště, ještě stále netušíc co mě čeká a s těmi nejlepšími myšlenkami.. vystoupím z taxíku a jdu do haly,kde čekám jen pár chvil, chystám se vstoupit do letadla.. tak se tu mějte.. čáááu

stál jsem na úpatí hory jménem Tropaloška (412 m.n.m.) a koukal na rozbřesk raního svitku vycházejícího ze slunéčko co nás tak hospodárně obdarovává teplem den co den již od vzniku naší planety a náhle mě srazilo auto.. byl to ufin? nevím, ležel jsem na rosou oblečené trávě a pomalu připravoval své oči na pohled do nebeských dálek... První pohled zaznamenal jakousi postavu, hlavu oblého až kulatého tvaru, ofinu jako drsňák.. mikinu, džínsky a kecky... řekl galaktickým hlasem: Jseš v poho fraere?? ..pamatuji si jen jak z něho voněla zvláštní vůně bylinek a tabáku.. za pasem měl kuličkárnu a asi to byl ufen.......... jsou mezi námi?

ahoj všichni.. mam za sebou docela pernou noc a rád bych se podělil o celkem přísný historky... večer jsem si šel lehnout jako vždycky, asi v deset, na tom by nebylo nic tak děsuplnýho,ale náhle vidim za oknem ,kde záclona plápolala v lehkém vánku vyvolaném otevřenou větračkou siluetu, vypadala jako moje babička ale po zamžourání a zaostření se mi její obrys změnil v něco, co by asi každý z nás viděl za záclonou až jako poslední věc na světě..... nevíte někdo co to do prdele bylo?

čert obsadil mé city.. zalykal se trápením tak dlouho, až  odnesl do pekla i mé srdéčko a z něj pak lopatkou vyndaval všechno to, co každý den zdobilo mou duši... Jak jsi mohl?? Kdo jsi??? .. tak rád bych vrátil čas a poletoval s rackem nad mořem, tak rád bych zas seděl na břehu jezera a koukal někam na strom... óó bože... miluje mě stále??? každodení otázka? NE!!!! rozhodně ne... je to už taková otázka každoměsíční... co to znamená??? kdo má za sebou zkušenost která se někdy pomilovala s míčem, nezalekne se mého nitra... morituri te salutant