MUSIC-technooo
05.Leden 2008Co je vlastně techno? Kdo ho vymyslel, proč, kdy a jak to vypadalo? Znáte na tyto otázky odpovědi? Těm z Vás, kteří v tuto chvíli pomysleli na Juana Atkinse, Derricka Maye a Kevina Saundersona v duchu tleskám. A jestlipak někdo ví, jak to bylo dál? Kdo zná další osobnosti, které pomáhali stavět techno a dovést ho do dnešní podoby? Ten, který si na tomto místě vzpomněl jen na jména producentů a Djů, jimiž nás promotéři obšťastňují každý druhý týden, by se měl zastydět a urychleně se vrhnout do čtení tohoto článku. Ti ostatní se zamýšlet nemusejí, ale i pro ně je tento seriál určen. Takže jdeme na to…
Stejně jako drtivá většina stylů populární hudby má i techno kořeny v Americe. A i když nadřazenost Ameriky nad Evropou a Japonskem není tak veliká jako například u jazzu, fenomén Ameriky a konkrétně Detroitu je pro techno určující.
Kdybychom se zamysleli za jakých podmínek vyrůstala populární hudba a jaké byly hlavní podněty jejího vzniku, jako první by nás zřejmě napadla rasová diskriminace černochů , která v Americe probíhala po celá dlouhá staletí a jež měla na přelomu 19. a 20.století za následek vznik jazzu resp. černošských duchovních písní spirituálů, které jazzu předcházely a nejvíce ho inspirovaly.
V padesátých letech vzniká rock´n´roll, který se během deseti let přetransformuje v rock. A i zde se historie opakuje. Hlavním stimulem je touha po svobodě a životě bez nesmyslných politických režimů a právě probíhajících válek, v nichž hraje Amerika klíčovou roli. Přichází éra hippies.
Velmi zajímavé a pro techno moc důležité věci se začínají dít v sedmdesátých letech. Svět sice právě zavalila vlna punku, ale na pozadí se začínají rýsovat nové styly jako disco, dub, soul, hip-hop a hlavně elektro. Ještě než sedmdesátá léta skončí, prožije si chicagské a newyorské disko porodní bolesti díky svému čerstvě narozenému potomkovi-houseu. Jméno tento nový svěží styl získal na začátku osmdesátých let díky Frankiemu Knucklesovi a jeho večírkům v chicagském klubu Warehouse.
Dostali jsme se tedy až na samý počátek osmdesátých let a zde začíná náš příběh. V okamžiku, kdy jistý osmnáctiletý ambiciózní mladíček opouští střední školu. Jako statisíce ostatních obyvatelů Detroitu sní o studiu na vysoké škole a stejně jako desetitisíce mladých lidí skutečně studium zahájí. Až sem by se nejednalo o vcelku nic výjimečného, kdyby se tento mladý muž nejmenoval Juan Atkins a kdyby nezamířil na Washtenaw County Community College, kde záhy narazí na Ricka Davise, syntezátorového experta, který má podobné hudební záměry jako Juan. Nespokojeni s vývojem současné hudby přijímají místo černošského disca za vzor elektro od Kraftwerk a jim podobných. Zakládají vlastní kapelu Cybotron a label Deep Space Records. V roce 1981 debutují nahrávkou "Alleys Of Your Mind", která se okamžitě stává velikým hitem a ukazuje posluchačům, kterým směrem se tito dva mladí pánové rozhodli vykročit. Následuje podpis smlouvy s kalifornským vydavatelstvím Fantasy, které umožní Cybotronu v roce 1982 vydání singlu "Cosmic Cars", následovaného o rok později vinylem "Clear" a albem "Enter" . A právě track "Clear" se, jakkoliv je to zavádějící považuje za základ stylu, jemuž říkáme techno. Nic však netrvá věčně. Mezi Juanem a Rickem dochází stále častěji k rozporům o budoucí vizi kapely a proto Juan z kapely v roce 1983 odchází. Rick produkuje neohroženě dál, v roce 1996 vyšla zatím poslední deska projektu Cybotron "Cosmic Raindance", která má však k technu velmi daleko a proto je vlastně dobře, že se Juan rozhodl vydat vlastní cestou. Určitě bychom tu takhle dnes neseděli…
EVROPA DO ROKU 1989
V Evropě je rozvoj techna zejména v počátcích silně spjat s vlnou acid house, který ji zachvátil na konci osmdesátých let. Téměř všichni producenti, jenž budou později psát evropské dějiny techna s tímto stylem začínali, a proto ani my ho nemůžeme v této chvíli ignorovat a plně se od něj oprostit. Teprve počátkem a v průběhu 90. let došlo k jasné diferenciaci stylů.
Německo
Hovořím-li o evropské elektronické hudbě, je téměř nemožné, abych zahájil své pojednání jinde než v Německu. Právě němečtí umělci v čele s Can, Kraftwerk a Tangerine Dream začali již v průběhu sedmdesátých let spřádat první nitky, ze kterých je ušita nynější elektronická scéna.
Je dost těžké určit kdy přesně poprvé v Evropě zaznělo slovo "techno". Víme však, kdo ho vyslovil a kdy a jak začínal tento člověk tvořit. Pojďme se tedy na něj podívat.
Jak možná tušíte, nemluvím o nikom menším než o Maximilian Lenzovi, který se skrývá pod pseudonymem Westbam. Počátky jeho produkce se datují do roku 1985 a tehdy je jeho nejvlivnější inspirací americký elektro-hip-hopový guru Afrika Bambaataa (tvrzení z prvního odstavce týkajícího se acid house zde pochopitelně neplatí, jelikož o něm nemůže být v této době ještě řeč). Do širšího povědomí vešel v roce 1988 díky hitparádovým hitům "Disko Deutschland" a "Monkey Say Monkey Do", které vycházejí na Westbamově čerstvě zrozeném labelu Low Spirit. Počátkem devadesátých let se v jeho hudbě stále častěji začíná objevovat nádech detroitského techna, velmi silně je to cítit například z desky "The Roof Is On Fire" (Low Spirit) z roku 1990. Do zlatého fondu světové elektroniky se Maximilian zapsal svými pracemi "The Mayday Anthem" (1992-Low Spirit), techno-happy hardcoreovou peckou "Celebration Generation" (1993-Low Spirit) či trackem "Bam Bam Bam" (Low Spirit) z roku 1994.
V roce 1989 spojil svoje jméno s dnes největší světovou techno-párty Love Parade, pro níž každoročně tvoří společně s hlavní osobností této akce Matthiasem Roeinghem (Dr.Motte) hymnu. Podobně je jeho jméno spjato i s akcí Mayday a seskupením Members Of Mayday, které tvoří společně s Klausem Jankuhnem.
Nemusím snad připomínat, že hlavním městem Německa je Berlín. Kromě centra politického a obchodního je však Berlín i důležitým střediskem kulturním. Elektronické hudbě se zde také velice dobře daří, čehož je nejlepším důkazem každoročně konaná Love Parade, největší techno párty na světě.
Hlavním zástupcem berlínské technoscény je dvojice Ramon Zenker a Oliver Bondzio světu známá pod jménem Hardfloor. V roce 1991 vzniknuvší Hardfloor, představují takovou německou alternativou k britským 808 State a LFO a společně s nimi jsou legendami stylu acid house. Jejich první deska se jmenovala "Acperience" a vyšla na labelu Eye Q, který patří Svenu Väthovi. Kromě Eye Q jsou Hardfloor bytostně spjati i s vydavatelstvím Harthouse.
Druhým berlínským želízkem v ohni je Alexander Wilke alias Alec Empire, který se věnuje tvorbě acid a experimental techna, ale především ostřejším stylům: hardcore techno a gabber hardcore. Vlastní label Digital Hardcore Recordings a jeho podlabel Geist Records a vydává na několika dalších labelech v čele s Force Inc., na němž vyšel v roce 1992 i jeho debut "Yobot EP".
Stejně jako u Hardfloor jsou acid house i hard trance poznávacím znamením rané tvorby Svena Vätha, který zde zastupuje město Frankfurt nad Mohanem. Jeho hudební kariéra začala však už v letech 1986-1987, tehdy se podílel na spolutvoření kapel Off (Organization For Fun) a 16 Bit, se kterými vydal i nějaké desky. S technem ani acidem však tato tvorba nemá nic společného a proto Sven nespokojen se svým hudebním životem z těchto kapel odchází a v roce 1991 zakládá vlastní label Eye Q, na němž o rok později vydá desku "Accident In Paradise", stěžejní dílo acidové scény. Na labelech Cocoon (založen 2002), Warner Brothers a Virgin vydává v průběhu let spoustu kvalitní muziky v čele se skvělým albem "Fusion" z roku 1998 (Virgin/EMI).
Německo dalo světu hodně dobrých, ale i špatných věcí. O špatným zde raději hovořit nebudu, z dobrých a pro nás důležitých je to pak hlavně elektro, styl který předcházel technu a nejvíce jej inspiroval. Na tradici elektrovelikánů Kraftwerk se částečně snaží ve své tvorbě navázat Mnichovan Helmut Josef Geier alias DJ Hell. Jeho label International Deejay Gigolos Records je dnes hybnou silou tohoto žánru.
V roce 1992 se však Hell představil spíše jako tvůrce house, který si dokonce deskou "My Definition Of House Music" (R&S) dovolil směle definovat. Od roku 1993 vydává také pro mnichovský label Disco B v dalších letech se k němu přidají britské labely Saivae a React či belgiský Music Man.
Jeho vlasntní label International Deejay Gigolos Records, přestože je zaměřen spíše na elektro a synth pop vydal i desky několika slavným technařům. Za všechny např.: Jeff Mills, Dave Clarke, The Advent, Dopplereffekt a Richard Bartz. S Richardem Bartzem se v průběhu let rozvinula čilá spolupráce přetvořená v několik skvělých desek, na nichž najdeme hlavně detroit a minimal techno.
Velmi silná komunita umělců zaměřená na minimal techno, ambient a IDM vznikla v těchto letech v Kolíně nad Rýnem. Hlavními aktéry jsou zde Wolfgang Voigt, Jörg Burger a dvojice Cem Oral a Ingmar Koch.
Desky Wolfganga i Jörga se poprvé objevily v roce 1991 na Wolfgangově labelu Trance Atlantic. Pseudonym Love Inc. a vinyl "Do You Feel Love" patří Wolgangovi a B.Movement a "Natural Elements" Jörgovi. Wolfgang je dnes většině posluchačů znám pod jménem Mike Ink.
V roce 1991 dali dohromady síly již zmiňovaní Cem Oral aka. Jammin´ Unit a Ingmar Koch alias Dr.Walker a vytvořily duo Air Liquide. První ovoce přinesla jejich spolupráce v roce 1992 kdy vyšly desky "Neue Frankfurter Elektronik Schule" a "Liquid Air EP" na labelech Harvest a kolínském Blue.
Zástupcem čistého klasického techna je Thomas P. Heckmann, rodák z německého města Mainz. U jeho hudebního zrodu stál německý label Force Inc., který jeho projektu Exit 100 umožnil vydání desky "Liquid" a projektu Age dvanáctipalce "Trope". Vydal mnoho dalších desek na labelech Sony, Mille Plateaux, Djax-Up-Beats či vlastním Wavescape pod pseudonymy Skydiver, Spectral Emotions, Drax nebo Silent Breed. Jeho minimalistická verze detroit techna dodnes fascinuje.
V poslední řadě nemohu zapomenout ani na pány Maik Maurice Diehla a Pascala Dardoufa, kteří v roce 1991 vytvořili projekt Resistance D a debutovali deskou "Cosmic Love" na frankfurtském labelu Cyclotron. Pascal Dardouf, toto jméno se objeví ještě v příštích kapitolách. V druhé polovině devadesátých let totiž vejde ve známost jako Pascal F.E.O.S.
"Průkopníci ostřejšího zvuku…"
Hlavní postavou této skupiny autorů je Steve Bicknell. Přestože tomu jeho současné hudební zaměření neodpovídá, má velmi podobné kořeny jako Carl Cox. I on debutoval, i když o rok dříve než božský Carl na labelu Perfecto houseovou deskou "The Gonzo" pod pseudonymem Lost. Stejně tak druhý počin "Techno Funk" vyjde na Perfectu. Až teprve třetí deska naznačuje, že je všechno trochu jinak. Steve se upisuje legendárnímu technovydavatelství NovaMute a v roce 1992 zde vypouští "Ten Commandments". Napřesrok si založí vlastní label Cosmic, který se společně s podlabelem Cosmic ID stane útočištěm pro autory věnující se podobnému zvuku tribal a minimal-techna. Na Cosmic vydávají např. Tyree Cooper, DJ Rush, Jay Denham, Mist (Max Duley) či Spirit (Richard Polson, Nick Dunton) a Cosmic ID je archou pro takové umělce jakými jsou Oliver Ho či Samuel L. Session. Sám Steve Cosmic porřtí deskou "The Quest EP", což je první deska vydaná pod jeho občanským jménem (všechny předchozí vyšly pod nickem Los). V roce 1994 obohacuje Steve svou činnost o projekty SB Project a The Evader
V roce 1992 vzniklo v Londýně velmi originální a průkopnické trio Bandulu, které je ve své rané tvorbě bytostně spojeno s labelem Infonet a detroitským zvukem. Bandulu tvoří pánové John O´Connell, Lucien Thompson a Jamie Bissmire ( o posledním z nich budeme ještě hodně slýchat díky jeho spolupráci s Benem Longem na projektu Space DJ´z). Debutem kapely "The Thunderground" (Infonet) vzdávají hold detroitu a jeho autorům. Velmi zajímavou je kompilace "313 Detroit", jež vychází na labelu Infonet téhož roku a která dle mého soudu říká o zaměření labelu a potažmo Bandulu vše. Obsahuje tracky od Dark Comedy (Kenny Larkin), Real By Real (Juan Atkins), Piece, 69 (Carl Craig), Subterfuge (Thomas Barnett) nebo Eddieho Fowlkese. Už v roce 1993 vydávají první album "Guidance". Tvorba Bandulu je velmi inspirující, mísí v sobě klasické znaky detroitu, dub, tribal a minimaltechno a z toho všeho vzniká jedinečná, silná a burcující hudební koláž.
Několik málo řádku bych zde chtěl ještě věnovat Marku Broomovi, jehož první hudební zkušenosti se vztahují k tomuto období. Více si o něm budeme povídat v díle 6 v souvislosti s projektem Rue East.
Přestože dnes ho známe výhradně jako "průkopníka ostřejšího zvuku", jeho první krůčky vedly spíše po cestičce IDM. Velmi blízce spolupracoval s duem Plaid (část kapely The Black Dog), který tvoří Ed Handley a Andrew Turner. Pod hlavičkou projektu Repeat vydali v raných devadesátých letech několik povedených desek v čele s "Game Shows" (1992; General Production Records (GPR)). Z jeho vlastních desek možno zmínit "Seagulls" a "Gold Cheese". Obě vyšly v roce 1992 na labelu GPR a obsahují bez výjimky IDM. Od roku 1995 se Mark věnuje více minimal-technu, ale o tom až někdy jindy.
napsal/a: dablicekx 22:32 Link
