04.Březen 2008

Skoro jsem si o to říkal. Když nevím o čem přesně psát a nechci vypadat, že něčemu příliš rozumím nebo se na druhé straně znemožním nevědomostí, psát o náladě současného okamžiku je spása nade vše.

Přesně ve chvíli, kdy jsem vstoupil do jednoho supermarketu a uviděl tu klasickou nabídku módního sortimentu obaleného do velikonočního štěstí, supervýhodné ceny a sloganu "musíš to mít", v tu chvíli jsem věděl, že takhle už to dál nejde. Vánoce ještě cítím v žaludku! Tentokrát jsem je důstojně zvládl, nakoupil jsem rychle, efektivně, výstředností bylo balení do novinového papíru. Svátky jsem si užil v rodinném kruhu, bez hádek a téměř bez televize. Ano, ale hned po Štědrém dnu jsem byl v práci, záchrana nebo únik?

Veškeré svátky ztratily svůj původní mysl, ne úplně, ale ekonomiku táhnou šílené nájezdy koupěschopných a inovacíchtivých zákazníků. Ono stačí změnit obal, ti sofistikovanější změní název, místo toho, co bylo včera boží, dají tamto, je to nové, lepší, jen na chvíli. Ekonomie vládne, máme se dobře, to je dobře, rosteme, v grafech, ukazatelích, ale i kolem pasu. Četl jsem v seriózním týdeníku, že hladověním si prodloužíme vlastní život. Víte jak to funguje? Když hladovíme, tak organismus přejde do režimu přežití, energetické zásoby v buňkách jsou šetrně spotřebovány, reprodukce je ohrožena, tudíž i pozastavena. Ženy někdy při hubnutí nemají ovulaci, muži zřejmě také nemají plnou funkci "samce". Tenhle režim přežití nějak souvisí s tím, že v těle se pak tvoří méně antioxidantů, kteří jsou hlavními viníky lidského stárnutí. Sám teď zvažuji každý krajíc, občas vyzkouším i ten hlad, přítel, kterého nikdy neztratíš.

Nakupovat hladový je opravdu vražda pro moji peněženku, musím se víc kontrolovat. Ale to velikonoční zboží, zajíčci, vajíčka, ty ozdoby, beránci, ubrousky, co já vím ještě, nechává mě to chladným. Normálně se nabarví slepičí vajíčka, ty samolepky nemusím, něco se upeče, bramborový salát, řízek, tatar, pomlázka by měla být čerstvá, pentličky dodají dívky, ženy, jalovec roste na zahradě, voňavka z loňska ještě je. Nebylo by špatné zajít do kostela, jen tak, na mši nebo vydechnout, věříme všichni, jen má víra se nedá zavřít do kamenných zdí a do stránek knihy knih, věřím, jinak bych nežil.

No a jakou mám vlastně náladu? Na supermarkety už jsem si zvykl, vždyť jsem v jednom i dělal, stačilo. Nabídka se řídí poptávkou, jednoduchá poučka, nabídka ví přesně, co chce a bude chtít poptávka, někdy jí i lehce pomůže. Peníze se musí točit, spotřeba má smysl. Jsme svobodní, jsme liberální. Velikonoce jsou tradicí, co je tradiční, je konzervativní. Jaké jsou vlastně naše Velikonoce? Jsou konzumní, tradiční jen na venkově. Já jsem z města, tradicí je pitím oněmnět, nechci a nikdy jsem nechtěl. Chci tradiční Velikonoce, alespoň jednou. Ta trochu blbá nálada je z jakéhosi rozporu ve mně. Jsem liberál, chci venkov, chci tradici, konzum se mi hnusí.

Ale na velikonoční pondělí jdu do práce, nevybral jsem si to, ale měnit to asi nebudu, za svátek dostanu více peněz.

Vložil: de-luxe ¤