taková blbost,člověk se hold musí někde vykecat 15.Březen 2010
Taky si někdy připadáte vnitřně vycucnutí?unavení nic vás nebaví?A přitom se v podstatě nic hrozného neděje?.Ono se děje to že stím pocitem s jakým se vzbudíme, takový den většinou prožijeme, Ani nevím čím to je ale je to tak.Třeba já každé ráno vstanu,a už jen naštvaná že nic není tak jak bych chtěla, v to co doufám.a pak mám pokažený den a přenáším to na ostatní.A přitom si to jako kdyby přivolávám sama, Co takle se jednou vzbudit a říct si dnes bude nádherný den?V práci se mi povede, klukům už konečně seženu školku,což v našem městě je snad zázrak,Vyhodím bývalého přítele, který mi nervy drásá,a alergie ze mě tříští každým coulem:) Pujdu za svou láskou a řeknu mu že o něj stojím ,popovídám si s ním hezky a tak,řeknu mu že je sice kurevník,ale že já dokážu odpoušzět když,taky proto bude něco dělat aby se zničená důvěra mezi námi mohla pokusit budovat znovu .No až tohle to udělámtak mi bude fakt moc příjemně ale odhodlat se k tomu že?Takže se mezi tím budu plácat ještě dalšího půl roku,a pak další ho a dalšího, no nic myslím že denclík má právě depku,...tak končím..
napsal/a: denclicek 21:16 | Link komentáře (2)
