{Názorníček #3}
O emotikonech
Je dobré používat emotikony jako vyjádření ironie nebo upřímného smíchu. Ovšem nezřízené "smajlování" za každou větou považuji za berličku, která má zakrýt chabost daného názoru. Má-li člověk co říct, obejde se i bez :))))) :-))))) =c) xD.
O abstraktním umění
Abstraktní umění je nejvděčnější objekt pro kritiku. Nedá se totiž říct, že by mu někdo stoprocentně rozumněl. Na druhou stranu je jednoduché tvářit se jako odborník na základě toho, že se mi líbí obrazy od Picassa. A to dokonce i v případě, že žádný z jeho obrazů neznám.
O násilí
Agrese je důležitá složka lidské povahy. Zavedl bych specializovaná místa, kam by si lidi chodili své násilí vybíjet. Mohli by se třeba mlátit mezi sebou. Myslím, že by to v lecčems pomohlo.
O cikánech
Mluvit negativně o cikánech je neodpustitelný rasismus. Vezměte si třeba Eugena Hütze, jednoho z nejuznávanějších hudebníků současnosti. Ten žádnému zakomplexovanému jedinci nic neukradl, žádného českého zoufalce ničím neurážel. A i kdyby byl ze všech cikánů jediný "slušný," stačilo by to k tomu, aby se mohl považovat za "správného," z čehož vyplývá, že všichni ti nemakačenkové a zloději jsou "špatní." Je to stejné, jako kdybych nadával na každého bělocha, protože znám pár neonacistů. Každá paušalizace je špatná.
O komunismu
Lidé rádi nadávají na komunismus, ale neuvědomují si, že v současnosti komunismus existuje pouze v izraelských kibucech. Komunismus v Československu nikdy nebyl. Ale ono se dobře plive na něco, o čem nemám ani páru.
O vychloubání
Rád o sobě říkám, že jsem aktivní písničkář, že hraju v kapele na bicí, že jsem vysoký blonďák, že píšu básně a povídky, že se zajímám o filozofii, že umím výborně anglicky. Ovšem nejradši mám, když mě ta osoba, které to vyprávím, pošle do prdele. To je projev upřímnosti, které si cením. Poslouchat někoho, jak půl hodiny mluví o sobě, a ani slovem se neozvat, to je projev "slušnosti," která ale v této situaci není na místě.
O cestách
Cíle lze dosáhnout dvěma cestami. První z nich je konstrukce. Druhá z nich je destrukce.
O fantazii
Je dobré vymýšlet si všechno. Je dobré vědět, že nic neexistuje. Je doba, v níž by se mělo lidstvo obrátit k solipsismu, pokud chce přežít.
O přítomnosti
Rozdělíme-li časovou osu věčnosti na nejmenší myslitelné fragmenty, nastane paradox, jenž nám dokáže, že veškerý čas sestává z pouhé minulosti, neboť přítomnost ani budoucnost reálně neexistují. Je totiž třeba si uvědomit, že onen proces dělení jednotlivých částí časové osy je ve své podstatě nekonečný, uvážíme-li, že neexistuje část tak malá, aby nešla dále rozdělit. Pokud porovnáme tuto úvahu s logickým tvrzením, že přítomnost nemůže být ničím jiným, než onou pomyslnou poslední částečkou celé osy, dojdeme k nezvratnému závěru, že nemůže existovat, neboť jsme již dokázali, že této entity nelze dosáhnout. Podíváme-li se na celý problém znova, vychází nám jediný logický a pravdivý závěr: Přítomnost neexistuje, vše je minulost.
Pojďme dál. Je dokázáno, že minulost lze změnit, neboť reálně neexistuje - nemůže teď existovat něco, co se už stalo. Je tedy docela dobře možné přesvědčit mozek, že se to vlastně nestalo, neboť to nelze dokázat. Prostým spojením těchto dvou úvah docházíme k jednoznačnému tvrzení:
Premisa #1: Přítomnost neexistuje.
Premisa #2: Minulost neexistuje.
Výsledek: Neexistuje nic.
Toto zjištění je poměrně depresivní. O to depresivnější, že jej nelze vyvrátit.
O filozofii
Jednou vypracuji složitý filozofický systém a celý jej sepíšu. Budu na to balit holky, protože nejsem dostatečně atraktivní. Mám beďar na pravé tváři.
O ironii a absurditě
Ironie je jedním ze dvou neměnných zákonů světa. Tím druhým je jeho absurdita.
O anekdotách
Je dobré dělat si legraci úplně ze všeho. Humoru se nesmí klást překážky, a to ani politické, ani etické.
O balení holek
Neumím balit holky. Prostě se snažím mluvit a poslouchat tak dlouho, dokud se něco nestane. Já totiž ani nevím, co to to "balení holek" je.
O depresi
Mít depresi je in. Slovu "deprese" bych přiřadil nálepku "verba prohibita." O depresi se nesmí mluvit, a už vůbec se jí nesmí chlubit. Tedy v případě, že jí skutečně netrpíte. Pokud ano, řekněte to úplně každému. Lidi by měli vědět, že jste šílenci. A vy byste měli vědět, že být šílenec je pocta.
O pravidlech
Pravidla jsou od toho, aby se porušovala. Kdyby pravidla nebyla, společnost si vytvoří vlastní. Kupříkladu teď se nesmí hajlovat. Kdyby pravidla nebyla, nebyl by to problém. Bylo by to zase oko za oko, zub za zub - jako za starých časů.
