« Domů | Na p*d... » | Chybička » | Já = Špilberk » | Motanice » | Takže... » | Po dlouhé době » | A jééjééé, ještě žiju :D » | Jen tak...>) » | A je to >) » | Změna? »

Jak na horský dráze...

Před pár dny šťastná, teď je to zas na hrot. V sobotu má můj pejsánek svod... jestli neprojde, tak o něj přijdu, takže mám nervičky ... nechcu o něj přijít, je to takový moje světýlko. Mamka mě zas začíná štvát s Brnem. Sama su zvědavá, jestli budu moct zůstat v Hradcu, ale momentálně je to tak na 10% pravdivý. Pořád se to motá, jednou ano, jednou ne.... ... je to složitý, chce po mě, abych si platila celou školu i s cestama sama... a to je jako v mým věku tak docela nemožný .... a můj přestup dom by znamenal spoustu změn...
Dějou se kolem mě samý divný věci, který nechápu a vůbec se mi nelíběj. Už mi jeden človíček potvrdil můj názor a to je špatný, ale on se mi začíná potvrzovat sám... situacema, co se dějou... zase se hroutí svět... opravdu bych chtěla být aspoň jednou chvíli šťastná... přece toho snad nechcu moc nebo jo?

zdá se ti, že nechceš moc? Věř, že chceš vždyť být šťastná to je ta nejkrásnější věc na světě, když jsi šťastná máš všechno ... takže věř mi opravdu chtít být šťastná=chtít moc ... ale každý si to přeje

Přidej komentář