Anna Elliotová
Hlavní postavy:
Walter Elliot - anglický šlechtic, klade důraz na postavení lidí
Anna Elliotová - dcera sira Waltera, nejochotnější z celé rodiny
kapitán Wentworth - Anna se s ním ve svých 19 letech zasnoubila, ale na naléhání lady Russelové toto zasnoubení zrušila
Mary - sestra Anny, velice náročná
Děj:
Kniha začíná tím, že sir Walter Elliot se dostává do dluhů, a proto musí pronajmout rodinné sídlo v Kelynchi. Jeho právník mu najde spolehlivého nájemce admirála Crofta. Jeho manželka je sestra kapitána Wentwortha. Anna se stěhuje do Uppercrossu za svou sestrou Mary, které se opět udělalo špatně a potřebuje její péči. Zde se setkává s rodinou Musgrovů, která má dvě dcery. Luisu a Henrietu. Také se zde setkává se svým bývalým snoubencem kapitánem Wentworthem. Od zasnoubení uběhlo už osm let, a tak Anna doufá, že pro ni nebude těžké setkat se s ním. Avšak když se setkají, uvědomí si, že ho stále miluje. Kapitán se ale zajímá o Luisu a po kraji se šeptá, že jsou zasnoubeni. V Lymu se však Luise stane neštěstí, spadne a udeří se do hlavy. Jediná Anna zachová chladnou hlavu a zavolá doktora. Kapitán Wentworth na tři týdny odjíždí za svým bratrem. Mezitím odjíždí Anna do Bathu, kde má její otec pronajatý dům. Setkává se zde s vysokou šlechtou. Dvoří se jí její bratranec Elliot, který je hlavním dědicem sira Waltera. Anna však myslí jen na kapitána Wentwortha, kterého miluje z celého svého srdce. Za nějaký čas se kapitán objevuje v Bathu i se svou sestrou, admirálem Croftem a rodinou Musgrovů. Anna z toho má velkou radost, protože tito přátelé jsou jí mnohem milejší než smetánka z Bathu. Co ji však zaráží je, že kapitán Wentworth se k ní chová chladně. Annina bývalá spolužačka jí prozradí, že pan Elliot je vypořítavý a krutý člověk, kterému jde jen o peníze. Po celém Bathu se roznáší, že je Anna zasnoubena s Walterem Elliotem mladším. Teprve teď jí dochází, že se kapitán choval tak chladně, protože žárlil. Anna popře zvěsti a konečně si s kapitánem vyznávají lásku.
Ukázka z knihy:
Nemohu déle mlčky naslouchat. Musím s Vámi mluvit pomocí takového prostředku, jaký mám po ruce. Rozrýváte mi duši. Napolo zoufám, napolo doufám. Neříkejte mi, že je příliš pozdě, že ten vzácný cit je navždy pryč. Znovu Vám nabízím své srdce, které pro Vás tluče ještě víc, než když jste je před osm a půl rokem téměř zlomila. Nesmíte říkat, že muž zapomíná rychleji než žena, že jeho láska dříve pohasne. Nemiloval jsem nikoho než Vás. Byl jsem snad nespravedlivý, byl jsem malicherný, věrný jsem však byl vždycky.