Presto bozi mlyny melou pomalu, ale sptavedlive...
 A kdo takto nadava lidem, jemu se ty nadavky vrati, nicmene...
Pro nekoho i podnetna basnicka...:))), aspon se clovek zasmeje nad ubohosti autora.. a pritom je to dobry basnik :)))
Něco veršů pro zdejší přispěvatelskou hvězdu alenu:
Jyhomorawská tradygédyje
(totok zesklátal a zwieršowal marquis Ecureuil de Amoral)

Na hajzlu Alena sedí
vlastní kundy si tam hledí
že ji nechce žádný pták 
tak si honí poštěvák.
Funí přitom jako prase,
neb je nadržená zase 
a jak ji tak svrbí číča,
že je nafoukaná píča
jak to že hned každý tvrdí
a že prý jí z huby smrdí
přemýšlí, až čelo vraští
úsilím jí v lebce praští.
Vždyť ona je vědkyně
jediná v své rodině
atomová fyzička
a navíc katolička!
Tak proč na ni chlapi serou, 
o jiné se přitom perou?
Marně fotky posílala 
a o rande škemrávala, 
stárne, tloustne, oškliví, 
a kdekdo to o ní ví 
nejen v díře, v které žije.
Tak do sebe už jen lije 
na zlost vodku jako Rus. 
Ten život je zkrátka hnus!
Bachor jako almara 
brala by i chachara, 
ale chlapi po kraji 
všude rovnou prchají.
Ba i mužští ubožáci 
nemající hnát či práci, 
cikáni a místí socky, 
vyložené lidské trosky 
raději smyčku vážou sobě 
nežli by Aleně robě 
upíchali poslušně.
To je k ní tak neslušné!
A rodiče její vlastní 
též z ní nejsou nijak šťastní, 
neb je drbe celá ves:
že by k nim jen kokot lez!
Prý než vlézt na jejich zrůdu 
lépe slídit po psím prdu.
A dobráci po kraji 
s lítostí vzpomínají
její matku ubohou 
že má dceru jalovou.
Rodině je zkrátka k zlosti
a jak by nebylo dosti
povídá se, že je blbá, 
ta vesnická sůva tupá.
Ba i ten obecní debil 
strachy se z ní skoro zjevil 
když po něm kdys vyjela 
chtějíce pich do těla 
aby pannou nezůstala!
Pak si věru poplakala…
Navíc, její povaha
je fakt trestem pro vraha:
zlomyslné, sprosté prase, 
s nenávistí skrytou v hlase,
falešná, úlisná krysa, 
co se pokrytecky lísá, 
drzá jak tchoř smrdutý, 
slizký spratek nadutý. 
Chová se, jako by mencky
měla v měsíci dny všecky,
proslula lhaním a drby, 
samý hnis jí teče z huby.
Dnes však Alče, hvězdě té
dávno pšenka nekvete: 
každý na ni leda sere
tátu z ní už rapl bere, 
na půdě si špagát váže. 
I ten farář o ní káže, 
že zůstala na ocet. 
Ranil ji tak hluboce!
Máti brečí, děd se stydí, 
jenom jak Alenu vidí.
Dnes Alča na netu sedí,
tupě jako žába hledí,
toť poslední její šance 
jak najít hloupého samce. 
Zatím ovšem – na férovku 
– jede jenom na dlaňovku.
napsal/a: eiscafe 17:25 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář