eni_i

Noo tak včera sem tak napůl na díze slavila narozky...S mým zmrdečkem sem byla domluvená, že no to je vlastně teď vcelku jedno...a taky sem věděla, že přijede s ,,bráchou"...zezačátku díza docela v poho páč mi všichni přáli,zvali na panáka takže sem byla v náladě, ale brácha si mě skoro vůbec nevšímal, až když sem ho pozvala na panáka já, tak mi akorát popřál a tím to končilo....potom začal valit do Ucíka a na to už sem neměla nervy, sebrala se a šla si sednout na čerstvej vzduch..po chvíli za mnou oba přišli a prej jestli sem nasraná, sice vždycky sem upřímná ale vykouzlila sem ten nej úsměv jakej umím a řekla že ne a že nemám bejt ani proč nasraná a přitom nejradši bych se rozbulela a bulela a bulela..a to brácha ještě řekl, že jestli budu za to naštvaná, tak se se mnou přestane bavit...no a pak se zase naše cesty rozdělili...Ucík šel s bráchou zase tancovat a já tam zůstala sama s Markem, kterej byl totálně na šrot a ležel před jednotou na schodech..a pak přišla ta největší rána..kouknu na parket a ti dva se líbali...počkala sem až ,,skončili" a došla Ucíkovi říct, že valím domů a ať si to užije..to už sem se ani nesnažila udržet slzy a vylítla sem ven...jenže ona mě doběhla a chtěla mi něco říct, jenže já v tom svým hysterickým záchvatu na ní začla ječet, že moc dobře věděla, že ho miluju a že já bych jí tohle neudělala..no a pak se otočím a tam stál brácha, takže všechno slyšel..sem po něm začla ječet a de pryč a nevšímá si mě, jenže mě chytil, odáthl o kus dál a zeptal se proč sem mu to neřekla už dávno že ho miluju..pak sme si to tak nějak vyříkali...konečně mi po 3měsících řekl to co sem si vždycky přála aby mi řekl a teď když mi to řekne do očí tak já mu to prostě nevěřím...buď sem blbá nebo já nevím.....ale jedno vím určitě, že sem do něj nehorázně zblázněná a hned tak to nepřejde..