ŽIVOTOPIS | Aneta Langerová
Bylo, nebylo...
... psal se rok 1986 (Benešov), bylo 26. listopadu, když jsem poprvésvýma očima spatřila světlo... teda spíš tmu, jelikož jsem přišla nasvět brzy ráno. Jako malý střelec jsem byla velice řvavé dítko, což,jak asi všichni slyšíte, mi zůstalo dodnes.
Když mi byly čtyři roky, dostala jsem zkrácenou dřevěnou tenisovouraketu a začala jsem hrát tenis. Trochu jsem se to naučila, hrála jsemzávodně a sbírala tzv. "lapače prachu" (nebo-li poháry, medaile...),jak vždycky říkal náš táta.
Asi tak v šesti mě máma se ségrou přivedly ke klavíru a ke kytaře.Nejdřív jsem byla dobrovolně přihlášena do "Lidové školy umění", a tona klavír, ale vzápětí jsem se zase dobrovolně odhlásila. Hrát naklavír mě sice uchvátilo, ale když máte "štěstí" na profesora, tak vásto zase rychle přejde. Mamča mě pak v osmi přihlásila na kytaru k panuBardovi. Rok poté už jsem vystupovala pravidelně v MěKS(městské kult.středisko) v Říčanech, kde si mě lidé celkem oblíbili a sem tam mědokonce i vytleskali, abych dala ještě přídavek, a to se mi upřímnězalíbilo. Odnesla jsem si spousta zkušeností a příjemných zážitků!Naučila jsem se zpívat sólově, sborově, hrát na kytaru a dokonce jsem iněkolikrát dabovala kreslené filmy.
Ve čtrnácti letech jsem se stala součástí mé první kapely SPB. Tam jsempřišla do styku s elektrickou kytarou a v tu chvíli jako bych nicjiného neznala. Skončila jsem s tenisem a věnovala se jen hudbě… a takésamozřejmě škole.
V té době jsem tuším ještě byla na gymnáziu a pomalu jsem se chystala na obchodní akademii, na které jsem ještě dnes.
Během svého "krátkého života" jsem se účastnila několika hudebníchsoutěží - od těch školních až po televizní. Upřímně, vůbec tomunerozumím, protože nejsem zrovna soutěživý typ. Přesto se mi jedna znich stala osudnou. Díky všem lidem, kteří mě v té soutěži podporovali,ať už osobně nebo formou SMSek, se mi plnil jeden sen za druhým!Dostala jsem šanci pracovat na sobě a zpívat profesionálně a také jsempoznala spousta úžasných stvoření - jedním z nich bylo i setkání s mýmhudebním a zároveň i lidským vzorem Alanis Morissette!!!
Věřte mi nebo ne... ani vlastně nevím, jak se mi to všechno poštěstilo! Rozhodně si toho moc vážím!
