|
 koukni a uvidíš...=) |
|
Don´t give up!!!
| 11.Červen 2007 |
| 6. |
| Věř mi prosím!...Believe me please! |
| posted by ewajzna @ 21:42
|
|
|
|
|
| 5, |
| Ty jsi jediný v mém životě...You are the only thing on my live. |
| posted by ewajzna @ 21:39
|
|
|
|
|
| 4. |
| Máš mě ještě rád?...Do You still love me? |
| posted by ewajzna @ 21:37
|
|
|
|
|
| 3. |
| Je mi to líto....I´m awfully sorry! |
| posted by ewajzna @ 21:36
|
|
|
|
|
| 2. |
cítím lásku....I feel love! |
| posted by ewajzna @ 21:33
|
|
|
|
|
| 1. |
| Následuj mě, má lásko......My love follow me! |
| posted by ewajzna @ 21:32
|
|
|
|
|
| Pohádka |
| Napsala pohádku. Jakou? Krásnou, pravdivou, ze života, s kapkou fantazie. Na vydání této pohádky musela obětovat spoustu slz, svá jemná ústa, něco málo něžného strachu a necelé srdce. Avšak stálo to za to. Pravda, nejdříve se zdálo, že pohádky se nehnou z pultu, ale objevila se mladá dvojice, dívka a chlapec. Procházeli knihkupectvím Nicoty a tu ji spatřili. Zaprášené, podupané, roztrhané, na zemi poházené pohádky. Jednu sebrali a začali v ní číst na lavičce v rozkvetlém parku. V těch plných řádcích poznali svůj příběh. Vrátili se zpátky do knihkupectví a zakoupili za pár halířů všechny výtisky, které pak rozdali všem mladý dvojicím, které na cestě domů potkali. Doma udělali spoustu kopií a za nějaký čas ten, kdo projížděl městem Ničeho, si mohl na každé skleněné výplni, na každém panelovém domě, na každém stromě, na každé zastávce přečíst krátký milostný příběh, nebo snad řekneme naivní románek, či líbeznou pohádku.... |
| posted by ewajzna @ 21:17
|
|
|
|
| 07.Červen 2007 |
| ach jo... |
Jsi samý smích a mě je s tebou krásně...,tvého kamarádství si vážím nade vše. Ale jak zakrýt mám,že si pro mne víc než kamarad,že ráda Tě mám? Nebudu Ti říkat nic,bylo by to hloupé. Raději se usměju žertům tvým a smutek v sobě utopím,alespon na chvíli,ještě na malou chvíli.... |
| posted by ewajzna @ 16:03
|
|
|
|
|
| .... |
| Až jednou půjdeš přes most, který vede z dětství do dospělosti, podívej se na řeku života, krerá před tebou točí víry, postůj a podívej se, tou cestou jdeš naposled. Jak jednou vkočíš na tento most, nemůžeš se vrátit. Jen bláznům je dopřáno vracet se...Pohleď kolem sebe, snad zahlédneš známou tvář.... |
| posted by ewajzna @ 15:18
|
|
|
|
|
| k svátku |
Já ti přeju na tvůj svátek,
plný stolek štamprdlátek,
život dlouhý jako tunel
a sladoučký jako cumel,
měkké lůžko na vyspání,
hezkou dívku k milování.
To ti přeje tvoje známá,
co je dole podepsána |
| posted by ewajzna @ 15:18
|
|
|
|
Starší články >
|
 |
|
